Doufejme, že se nic z toho nestane. Četli jsme to dnes ráno - venku svítilo sluníčko, voněla kávička, ptáci zpívali - prostě idylické jaro. Ale nám najednou zhořkla káva v ústech, nebe se zatáhlo, náš krásný domov, naše voňavá jarní zem smrděla sírou, byla spálená....Postel, na které spíme, plná lednice, kterou máme, hezký dům, ve kterém žijeme - o to najednou můžeme přijít. Jako lidé v Sýrii, na východní Ukrajině, která je "za humny"....Všude tam žili lidé, kteří měli domov, postel, jídlo, práci, normální život. Jako my. Už nebereme jako samozřejmost, že si večer dáme horkou sprchu, sytou večeři, lahvinku vínka a zalezeme do teplých peřin. A tak oprašujeme plány a varianty pro postapo svět a modlíme se, aby nevypukla válka, kterou evropský kontinent už zažil nesčetněkrát. Poslední odstavec článku o zatmění slunce ponecháváme na nátuře každého čtenáře, pro nás to byla jen doplňková úvaha, která nám přišla zajímavá, ale nepřikládáme ji větší význam.
http://aeronet.cz/news/breznove-zatmeni ... ova-pohot/