[Corpy]

Dobrý den,
chci se Vás optat, zda-li má někdo z Vás už zkušenosti s používáním tohohle dozimetru? Zrovna jsem si ho sehnal, je ve vynikajícím stavu a už jsem provedl i první měření pomocí dvou dozimetrů, dle návodu.
Měřil jsem dozimetrem č. 1 a č. 3.

Po hodině měření jsem naměřil u sebe v pokoji, v panelákovém bytě, ve čtvrtém patře, při otevřeném okně, 4.5.2012 (dnes) hodnotu 12,3 R a 12,7 R. Oba dozimetry byly od sebe kolem metru a půl. První na stole vedle notebooku u otevřeného okna a ten druhý u stěny v závětří.
Po 2 hodinách a 15 minutách už ale bylo na obou 18 R.
Dozimetr měří gama záření, jak jsem se dočetl z obalu a měří až do hodnoty 50 R. Není mi však zcela jasné, jak dlouho mám měřit? Jestli je to jen sběrač záření?
Jaké hodnoty jsou bezpečné, a jaké už ubližují? Děkuji za odpovědi.

[Artifex]

Měříš takovou dobu, za kterou chceš aby to bylo měřené... když se s tím budeš pohybovat 10 hodin v nějakém prostředí tak Ti to změří přijatou dávku za těch 10 hodin, vydělíš počtem hodin a vypočítáš si průměrnou dávku v R/hod
Tyto měřiče jsou v podstatě kondenzátory, nabiješ si dozimetr a každá částice, která tamtudy proletí část napětí na elektrodách vybije. A to je právě ten problém, ty dozimetry jsou staré a ty kondenzátory úplně ideálně nedrží napětí, je tam už staré dielektrikum= dochází k samovybíjení o těch +/- 18R/2,25h= cca 8R/h. Pokud tedy v bytě nemáš zrovna radon tak takové jsou hodnoty samovybíjení daných dozimetrů při přirozeném pozadí a musíš to připočítat... Takže když někde za 3h, třeba v uranovém dole naměříš 40R, odečteš si 40R-3x8R a máš reálnou přijatou dávku=40-24= 16R

[Corpy]

Měříš takovou dobu, za kterou chceš aby to bylo měřené... když se s tím budeš pohybovat 10 hodin v nějakém prostředí tak Ti to změří přijatou dávku za těch 10 hodin, vydělíš počtem hodin a vypočítáš si průměrnou dávku v R/hod
Tyto měřiče jsou v podstatě kondenzátory, nabiješ si dozimetr a každá částice, která tamtudy proletí část napětí na elektrodách vybije. A to je právě ten problém, ty dozimetry jsou staré a ty kondenzátory úplně ideálně nedrží napětí, je tam už staré dielektrikum= dochází k samovybíjení o těch +/- 18R/2,25h= cca 8R/h. Pokud tedy v bytě nemáš zrovna radon tak takové jsou hodnoty samovybíjení daných dozimetrů při přirozeném pozadí a musíš to připočítat... Takže když někde za 3h, třeba v uranovém dole naměříš 40R, odečteš si 40R-3x8R a máš reálnou přijatou dávku=40-24= 16R

Dobře, takže pokud mi vyšlo z měření toto:
17:30 - dozimetr číslo 3 - naměřeno 0,0 R
18:30 - dozimetr číslo 3 - naměřeno 12,3 R
19:30 - dozimetr číslo 3 - naměřeno 16,2 R
20:30 - dozimetr číslo 3 - naměřeno 20,0 R

20 R - 3x8R = - 4 R = 0 R naměřeno?

[Artifex]

Pak se dá říci, že jsem se mýlil a to samovybíjení probíhá nelineárně= se zmenšujícím se napětím klesá rychlost vybíjení. Pak to nějak jednoduše přepočítatelné nebude a v podstatě se dá říci, že sis koupil šrot. Naprosto stejné trubičky jsou totiž i v sadě SKOJ58a která má jen jinou čtečku a tam jsem měl samovybíjení v podstatě lineární, po dobu 24h nepřesáhlo samovybíjení 0,05R/hod při rozsahu 5R i 50R.

[Artifex]

Tyto všechny dozimetry fungují na principu neuzeměného elektrometru, který měří elektrický potenciál mezi dvěma elektrodami měřícího kondenzátoru:

Tady bude chyba pravděpodobně v kondenzátoru, v elektrometru k vybíjení docházet asi nebude.
Celý přístroj funguje tak, že elektrometr má průhledné okénko s vláknem z elektrometru které na stupnici ukazuje aktuální nabití, když se uživatel podívá proti zdroji světla, uvidí stupnici a vlákno elektrometru. Takto vypadá 50R verze, totálně vybitá:

Když se přístroj strčí do přístroje, je cílem ručičku elektrometru dostat na nulu, na následující fotce jsem dozimetr trošku přebil a je na -0.2R, pro užívání je tedy potřeba jej v zařízení vybít a pořádně zkalibrovat ale pro demonstraci stačí:

Tím, že nabité částice (gama) narážejí do kondenzátoru, způsobují, že se elektron na jedné straně vytrhne a přeletí na stranu druhou, tím dojde k částečnému vybití a poklesu napětí, to se projeví vychýlením vlákna směrem vpravo a to postupně indikuje , kolik záření kondenzátorem proletělo. Jenže když kondenzátor má špatné dielektrikum, nevybíjí se jen při průletu částic ale i jen tak, pak je to problém a zařízení nefunguje jak má.
Vem si, že bys měl opravdu v pokoji nějakých 8R/h... Při lehkém výpočtu to vychází, že 8R/ho=8rad/h=0,08Gy/h=80mSv/h. Průměrná ROČNÍ dávka, kterou člověk dostane z přirozeného pozadí je 2,4 mSv, v praxi 1-10, dle polohy... ale znamenalo by to, že dostáváš 8-33násobnou ROČNÍ dávku ZA HODINU. Na nejkontaminovanější technice v Černobylu použité při likvidaci havárie jsou hodnoty 80-150 μSv/h, to je 0,08-0,15mSv/h= průměrně 800x nižší hodnoty než jsi naměřil. Toliko k vysvětlení.

[Guardian]

Děkuji za lekci teorie! Včera když tu Corpy tuto zprávu vystavil, tak jsem dvě hodiny v obavách hledal převod mezi Rentgeny a Sieverty. Připomělo mi to, že není na škodu si zopakovat trochu teorie

[Artifex]

On ten převod není tak jednoznačný, něco z toho je jednoznačná hodnota jako třeba rentgen= množství ionizujícího záření, které v 1 cm3 suchého vzduchu při standardní teplotě a tlaku vytvoří ionty s celkovým nábojem 3,335 641·10−10 C ale už při převodu na rady/graye se jedná o absorbovanou dávku a ta už závisí na materiálu a typu záření, u sievertu se jedná pak o ekvivalentní dávku: Absorpce dávky 1 Gy záření gama, odpovídá dávkovému ekvivalentu 1 Sv. Stejná dávka 1 Gy v případě rychlých neutronů však odpovídá dávkovému ekvivalentu 20 Sv. Takže ten výpočet pak už závisí na použitých částicích i absorbčním materiálu.
Ten výpočet který jsem provedl byl v podstatě převod pro vzduch a gama záření, ne pro člověka a nějaký poměr alfy, bety a gamy. Tu je jakás tabulka pro různé částice:

Pro záření X, gama a elektrony Q = 1
Pro neutrony o neznámém enegetickém spektru Q = 10
Pro částice s jedním nábojem o neznámé energii a klidové hmotnosti větší než 1 atomová hmotnostní jednotka Q = 10
Pro částice alfa a další vícenásobně nabité částice o neznámé energii Q = 20
Pro tepelné neutrony Q = 2,3

Prostě je to mnohem a mnohem složitější, ideální je měřič, který přímo dle zaclonění trubice pozná, jaké částice přijímá(beta+ gama, jen gama) a dle toho prostě spočítá ekvivalentní dávku přijatého záření pro člověka v μSv nebo mSv/hod. nebo používat měřič dle tabulek v hodnotách mR pro přípustné hodnoty zamoření, to ale zase nejsou dozimetrické ale intenzimetrické jednotky:



Ještě mne napadlo, že by se na dozimetrech mohlo jednat o jednotku rem (roentgen equivalent in man), v okýnkách není napsané R ale r... těžko říci, ale pak by byl rozsah šíleně malý pro potřeby atomové války, protože 100 rem= 1Sv a 1 Sv gamy nachytaný za krátkou dobu způsobuje lehké příznaky jako zvracení a polovina rozsahu= 25rem ještě u většiny zasažených nezpůsobí nic víc než zvýšené riziko do budoucna, akutně bez příznaků.

[Guardian]

Jaký bys tedy doporučoval zakoupit dozimetr pro "praktické použití"? Myslím tím z těch co jsou k dispozici ze starých zásob. Co jsem koukal tak pořádné přístroje jsou bohužel za dost vysokou cenu.

[Lucius]

to Artifex: To by mě taky zajímalo... radši než kupovat něco na blint, nechám si poradit od zkušenějších BTW z jaké knihy jsou ty skeny?

[Artifex]

Ty skeny jsou z manuálu k IT-65. Z těch starších je to těžké, já míval sadu SKOJ 58a kde jsou vlastně naprosto stejné dozimetry a samovybíjením tolik netrpěly, hodnoty viz předchozí komentáře:

Právě i ty stupnice rozsahů jsou focené na nich.
Z moderních přístrojů jsou nejlevnější asi Radex RD1706 a Terra-P MKS-05, ideálněji Terra-P+ ale to už je cenou rozhodně přes 2000.
Radex je o trošku citlivější, terra-P vnímá jen gamma, Radex vnímá betu i gammu. Terra ale má nad trubicí odklopné okénko, tím se to dá kompenzovat. Jinak pár parametrů:
Terra-P (Household) is yellow.
Terra-P has range 0.1...999.9 µSv/h.
Terra-P error 25 %.
Terra-P has 6,000 hrs. battery life
Terra-P has 3 independent measuring channels

Co se mi ale šíleně nelíbí na Radexu je ten složitý displej+ nutnost dalšího složitého programu na jednočipu uvnitř= kvůli velké složitosti zařízení poměrně velká šance SW erroru a tím i zatuhnutí a nepoužitelnost přístroje, terra má obyčejný numerický displej, žádná velká složitost.

[Guardian]

Tak Radex i Terra moc pěkné, ale cena opravdu strašná. Tak si říkám, že to bude asi chtít našetřit, než kupovat něco co stojí za prd.

[Artifex]

No, na měření aktuálních hodnot doporučím IT-65, v tom jsem se nikdy nezklamal, je to v podstatě nerozbitná konstrukce při používání nejnižšího rozsahu. Při používání toho druhého se používá vnitřní měřidlo a tam už nastávají drobné problémy s životností komůrky ale to nemá cenu řešit, takové hodnoty jako tento rozsah umožňuje v reálu člověk nepotká pokud mu atom nepadne na hlavu... A hlavně, když už tato komůrka odejde, zbytek funguje normálně dál... (tou životností myslím v rámci cca 1000 hod. měření= nemá cenu řešit, když to člověk zbytečně nepoužívá, po VP mu to vydrží fungovat hoooodně dlouho, rozhodně déle než bude mít zásoby baterií )

[Lucius]

http://www.armatex.cz/it-65_intenzimetr.php

[Artifex]

J, přesně ten, bohužel jsem o něj přišel, kdyby mi ho chtěl někdo darovat, nezlobil bych se

[vladax]

Rád bych koupil dozimetr Radex RD1706. Nevíte, kde by ho mohli mít levně? Co jsem se tak díval, tak ceny jsou následující:
eBay: 256 $
Amazon: 250 $
Dozimetry.eu: 12 709,-

[Artifex]

Levnějc než ten amazon asi ne.

[DaveWins]

zdravím, chcel som sa spýtať admina, či by doporučil skôr intenzimeter Gamma scout, alebo terra/terra p od ecotestu. Ktorý je lepší? Či z pohľadu citlivosti, výdrže…?

[mahroch]

Ahojte,
nenasiel som ziadne konkretne forum o IT - 65, tak pisem sem, ked sa to tu uz spominalo.
an tej stranke armatexu maju aj rozne nahradne diely na IT - 65. Ma zmysel nejake nahradne diely kupovat? niec co zo skusenosti rado odchadza, nici sa, alebo sa prilis spotrebovava?
Dik
Maros

[DaveWins]

Áno, mikroampémeter je dosť labilná súčiastka. Ak intenzimeter niekde nechtiac treskneš, väčšinou táto súčiastka odíde, ostatné sú v pohode. Kúp si jeden mikroamp. navyše.