[Kamaro]

Zde vám přiblížím co nejvíce o havárii v černobylu. Rizika, fakta, apokalyptické prostředí, příčiny, zkrátka všechno. Samozřejmě nemůžu napsat všechno najednou. Bylo by to dlouhé a nejspíš i nepřehledné. To znamená, že budu psát další články vždy v neděli. Nebude to každou neděli, protože to není jediný článek, který budu psát. Je možné, že "Černobyl zblízka" bude vycházet jen jednou za měsíc. Prozatím ale to bude vychátet jednou týdně. Dnes sice není neděle, ale je konec roku, a rozhodl jsem se, že udělám vyjímku a napíšu jedno dnes a v neděli druhý článek.

1/ Začneme s popisem reaktoru. Černobyl se nachází na Ukrajině, a ta byla součástí Sovětského svazu (SSSR). V SSSR se používaly nestabilní reaktory typu RBMK (některé jsou činné dodnes). Má pár výhod, ale za cenu, že je nestabilní. Zpravidla jsou o výkonu 1000 MW (některé až 1500 MW). Také jsou produkční. To znamená, že se získává nejen energie, ale i malé množství plutonia. Výhodou je, že se může používat kromě hlavního U235 i U238 a nebo plutonia. Dále se dají vyměňovat tyče za chodu reaktoru, jinak se musí vždy reaktor vypnout a pak to můžete vyměnit. Ale to vše za cenu nestability. A právě ta nestabilita byla v černobylu osudná.

V neděli se dočkáme dalšího popisu černobylu. Chtěl jsem být stručný. A proto bude více až v neděli

[Kamaro]

Dnes je neděle, a to je znamení, že mám pro vás další článek. Dnes to bude opět na téma “Černobyl zblízka”. Dnes je to první článek v roce 2015, a tak jsem si připravil něco speciálního.

2/ Příčiny havárie + BONUS! Začneme příčinami. Ve středu 31. prosince jste se mohli dočíst, o sovětských reaktorech, které jsou i v Černobylu. Jedou z mnoha příčin byl reaktor, tedy jeho nestabilita. Další příčina havárie byl nedostatečně proškolený personál, a špatný experiment. Vše si vysvětlíme. Pokud se ptáte “A proč sakra neproškolený personál?...”, jste tady správně. Obvykle když se provádí experiment, tak musí být veškerý personál proškolený tak, aby při prováděném experimentu nepřišel o život, přesněji aby se nikdo nezranil (za normálního chodu by vše fungovalo tak, jak mělo). Když přibližně v 1:20 místního času odstavili reaktor, destrukce mohla začít. Experiment: Jaderná elektrárna je jen obdoba tepelné elektrárny. Při štěpení jádra vzniká teplo, které ohřeje vodu a vnikne pára. Pára pohání generátor, a vzniká elektřina. V experimentu ověřovali, zda může generátor svou setrvačností napájet čerpadla havarijního chlazení (pro případ nehody) při rychlém uzavření přívodu páry.
V kombinaci reaktoru RBMK s těmito dvěma příčinami byl výsledek nejhorší jaderná havárie. Ale přece jen pracovníci měli zde velmi důležitou roli. Tím proškolením jsem myslel, že v dobu, kdy už bylo na cokoliv pozdě, tak obsluha zmáčkla tlačítko “AZ” (jednoduše - nouzové vypnutí). Za normálních podmínek by to tlačítko bylo funkční, ale při experimentu by bylo možná i lepší, kdyby ho nezmáčkli. To tlačítko “přidalo páru do kotle” a nastal výbuch, který zničil reaktor.

A teď ten bonus. Tím bonusem je konspirační teorie. Samozřejmě je to nepotvrzené, ale když se nad tím zamyslíte, vypadá to i logicky. Tak jako například Česká republika nechtěla být součástí Rakouska (Rakousko-Uhersko, začátek 20. století), tak i na Ukrajině se obyvatelům moc nelíbilo v Sovětském svazu (SSSR). Proto se také navrhl nebezpečný experiment, který by mohl způsobit malou nehodu, a Ukrajina by měla záminku odpojit se od SSSR. Jenže místo malé nehody (s porovnáním k černobylské havárii), byla největší jaderná havárie v historii (i přesto, že Fukušima dostala na stupnici 7 jako Černobyl, tak Černobyl je stále nejhorší jadernou havárií).

Příští neděli, 11.1.2014 vám napíšu o následcích - destrukce, únik radiace, smrt a bonus, který se bych mohl potvrdit, jen tak, že bych (zkráceně) celkově zničil 4. blok Černobylské jaderné elektrárny.

[Kamaro]

Dnes je opět neděle, a mám pro vás další článek na téma “Černobyl zblízka”.

3/ Následky havárie - Minule byly příčiny, a teď bude něco o následcích. Netrvalo to více než několik minut, a reaktor se začal při experimentu přehřívat. Jakmile nastal první výbuch (byly celkem 2), tak vystřelil 2000 tun betonové víko reaktoru do výšky asi 1km. Samozřejmě to co z toho víka zbylo. A o pár sekund později je tady další exploze. Ta už nebyla tak ničivá. A jelikož ve čtvrtém bloku byly jen 2 dozimetry (přístroj na měření radiace), které mohly měřit radiaci až do 1 000 R/sec (1 000 rentgenů za sekundu), tak nemohli použít ani jeden z nich. Jeden byl odříznutý zničeným reaktorem, a druhý přestal být funkční. Tak tedy použili dozimetry, které byly schopné měřit pouze hodnoty nižší než 3.6 R/hod (1 milirentgen za sekundu). Ale u reaktoru byly hodnoty 4 000 R/hod běžné. Místy až i 20 000 R/hod. A proto si pracovníci mysleli, že nedošlo k zničení reaktoru. Tak tedy přivolali hasiče, protože došlo k požáru. Hasiči proto nebyli také informování o nebezpečí, a byli vybavení na obyčejný požár. Ale nebýt těchto hasičů, tak by to mohlo být horší. Hasiči ale s několika dalšími pracovníky dostali velkou dávku radiace. Čtvrtý blok byl odstaven. Hned ráno přeletěl kolem Černobylu první vrtulník, aby se přišlo na to, jak velké škody jsou. To už ale ten kouř, tedy radioaktivní mrak vznášel, a zamořoval ovzduší. To nevěděli ani zaměstnanci z města Pripiať (město duchů, to je jedna z několika přezdívek pro toto město) vzdáleného asi 2 - 3 km od Černobylu. Ti byli odvezeni až 3 dny po havárii. Musel to být velký šok, když najednou přijelo více než 1 000 autobusů, které začaly odvážet obyvatele města. Tím by možná i sovětské vedení skončilo, nebýt švédské Forsmarkské jaderné elektrárny asi 1 100 km od Černobylu. Tam se začaly objevovat radioaktivní části z reaktoru. Díky tomu sovětské vedení konečně našlo chybu jménem Černobyl. Ale ještě 5 dnů poté (1. května) nebyli lidé informováni o Černobylské havárii.

Jelikož nechci, aby to bylo příliš dlouhé, tak jsem se rozhodl, že článek rozdělím na dvě části. Příště 17. ledna (možná v pátek 16. ledna) v sobotu dopíšu pokračování, a zakončím tak “Následky havárie”.

[Kamaro]

Dnes sice není neděle, ale výjimečně bude článek o Černobylu dříve.

3/ Následky havárie 2/2 - Jelikož by toto téma bylo příliš dlouhé, tak jsme se rozhodl, že to rozdělím na 2 části. Všichni dobře víme, že z Černobylu uniklo mnoho radioaktivního prachu. Odhaduje se, že uniklo něco kolem 13-30% prachu a kouře. Přestože se radioaktivní mrak vznášel především nad Běloruskem, tak zasáhl i Polsko, ČSR, a Rakousko. Duben a květen pro Čechy v roce 1986 nevypadal moc dobře. Ale Černobyl nezamořil jen východní Evropu a střední Evropu. Zamořil celý svět. Od roku 1986 se celosvětově zvedla radiace. Například v Londýně byla až několikrát vyšší (v každém městě je radiace, ale nemá žádný vliv na zdraví člověka). Ale nebyl to žádný velký problém. Dokonce ještě dnes je celosvětově zvýšená radiace zapříčiněna Černobylem. A přidala se k tomu i Fukušima. Ale to je jiné téma. Bylo provedeno několik studií, první v roce 1986. Odhadovalo se kolik lidí zemře. Původně to bylo 30 000. Ale “protože sověti nesmí mí pravdu”, tak se odhad snižoval. Dokonce až na 5 000 mrtvých. Dnes je to přibližně 1 000 000 mrtvých. Zvýšil se počet lidí s rakovinou a spousty dalších nemocí.

Z následků to bude vše. Příště to bude jako obvykle v neděli. Je toho trochu méně proto, že jsem neměl čas na psaní. Škola mě unavila (když za den se musím naučit celkem asi 32 stran A4, asi 8 stran do každého předmětu s odlišnými tématy) a pár dalších věcí, tak snad pochopíte, že mám své důvody proč toho je tak málo. Ale příště bude článek věnovaný teoretickým dohadům a myslím, že se máte na co těšit.

[Lmarek86]

Zdravím,

je to sice offtopic, ale mě by celkem zajímalo jak jsi plánoval cestu,kolik Tě to stálo, kolik vás jelo a jak,..... Plánujem s chlapama z práce cestu na letošní říjen-listopad. Díky za případnou zprávu