jen tak pro srandu se zeptám co si o takovémto pseudorozboru myslíte.

[stepan-hawk]

Takže psychicky pracujícím kromě běžných polních povinností předepíšeš ještě kácení dřeva v lese aby si zarelaxiovali? Smím se zeptat jestli pracuješ fyzicky, psychicky nebo svojí přítomností někde? (tím posledním myslím hlídače, úředníka s jednoduchou mechanickou prací či něco podobného.)

Já jsem myslel, že bojovat v nouzi může každý, ale bral jsme lepší mít jednoho (až dva lidi), který bude(ou) lovec a tak bude dobrý střelec, stopař a profesionálnější bojovník než ostatní. Nedokážu si představit jak honíš zemědělce aby tři hodiny týdně trénovali boj beze zbraně. A další tři hodiny střelbu. a dvě hodiny maskování a taktiku. A hodinu první pomoc. a další hodinu boj se zbraní. A půlhodiny stopování. A pak by ti asi vrazili vidle do .... do ruky ať jim deš pomoci s krmením dobytka když je furt s něčím otravuješ.

Já myslím, že částečně specializovaných pár lidí prostě nutných bude. Nebo spíše vhodných.

střelec: To je známá věc, že čím více lidé berou tím větší problém mají s penězi. Né sranda. Je fajn když se na nějaký průšvih připravíš.

Akorát mám čím dál více pocit, že každá komunita bude mít spoustu generálů, ale s mužstvem to bude poněkud slabší.

[Artifex]

Moc to s těmi řemesly hrotíte, stejně to bude muset být jako ve středověku= třeba kovář bude mít současně jednoho až dva učně, kteří po jeho odchodu na neschopnost budou zaučovat zase další, to samé ve všech řemeslech. Je jasné, že zemědělec nepřijde po celém dni z pole a nepůjde na noční do kovárny kovat (mimojiné i proto, že by ho sousedi asi dříve nebo později vyhnali kvůli hluku) Takže zemědělčit bude moct každý, obranu v době klidu bude dělat pár lidí, kteří tomu rozumí a jsou schopni vyhodnotit situaci, kdy povolat všechny do zbraně, kovář bude kovařit, kožešník bude činit atd. a každé takového "řemeslo" bude mít své nástupce, kteří budou s věkem čím dále více zatěžováni prací, takže třeba motyky, sekery, podkovy atd. už budou třeba po roce učení dělat sami učedníci a kovář sám se bude drbat s drobnými a přesnými pracemi, které v mezičase budou pochytávat i ti učedníci, jednoduše proto, že sekera se dá naflákat za 3/4 hodiny, na drobných blbostech je práce klidně i týden. Tím bude zajištěna redundance řemesla, když v obraně padne kovář (jakože z počátku je jasné, že řemeslníci budou ceněnou komoditou, takže se nebudou moci účastnit, obranu budou obstarávat primární obránci a zemědělci) tak už bude mít jednu generaci pod sebou vyučenou a bude připravovat druhou generaci učňů, v jejich přípravě pak bude pokračovat ta první. Tak to bývalo až do vzniku cechů, takže je to ověřená metoda. Po ceších se změnilo v podstatě jen to, že učeň musel odejít po zaučení k nějakému dalšímu řemeslníkovi, takže uměl to, co se naučil od toho prvního a k tomu se přiučil i jiné metody od toho druhého, díky tomu se mohly rozvíjet dovednosti, to z počátku po VP samozřejmě nebude možné, takže kovář ideálně po večerech bude sepisovat místo trhání peří výrobní postupy atd aby v případě něčeho náhlého učni byli schopni pokrýt vše, co byl schopen daný kovář.

[stepan-hawk]

nečekal bych, že to někdy napíšu ale souhlasím s Artifexem. Teda až na půlku slova.
Ve větě "to z počátku po VP samozřejmě nebude možné" bych ubral to samo na "to z počátku po VP zřejmě nebude možné"

[militear]

pro info mam zasebou kde co. od tahani dreva z lesa po sezeni na jednani.tedy jedno i druhe. bylo by toho mnohem vic ale nema smysl to rozepisovat. fakt je ze fyzicka je horsi.na nejke cviceni by myslim nikomu neprisly myslenky. neco jako somalci. na pole s kverem:)tak to bylo mineno:)

[stepan-hawk]

militear: Takže myslíš, že by průzkum mohl pro komunitu dělat někdo kdo se cvičí vojensky jen ve chvíli napadení?

[militear]

hlavne si myslim ze ten pruzkum by byl do sousedni vesnice 10km:) ti rikam fakt stredovek a temnej:) my uvazujem tak ze kolin je kousek od prahy. v tomhle svete by byl nedosazitelne daleko. proste pc hra by to asi fakt nebyla.riziko presunu terenem by bylo vetsi nez pripadny zisk.tak to bylo mineno. a hlavne uvedom si ze pri treti generaci uz by nikdo netusil jak vypadal svet driv.neco na byzi pohadek kterym nikdo neveri.rok 89 neni tak daleko. dnesni generace ktere je 20let o svete z 89 nevi nic... a technologie ma.obcas kdyz to posloucham jake maji predstavy jak to vypadalo divim se ze jsem to mohl prezit:) proste upadek by nasledoval at chces nebo ne. ono pri orani puskina cist nebudes a hlavne nezajima te to...

[Annele]

.

1) Komunita nemusi byt nutne vetsi, staci uzka spoluprace komunit.
2) Hlavne se take musi pocitat s umrtnosti rodicek.
4) Nevim, nakolik to s tim dojenim bude technicky mozne, zalezi na rozsahu VP.
Mam velmi dobrou predstavu o namahavosti povolani ucitele, sama pochazim z ucitelske rodiny. A prave proto je mi jasne, ze neni mozne, aby ucitel pracoval cely den (ne nadarmo je plny uvyzek ucitele kolem 24 hodin tydne ak tomu tri mesice prazdnin), ale i po psychicky namahavem dni (de facto puldni) ma ucitel jeste fyzicke rezervy. Moji pribuzni ucitele (a nejen ti, ale i ostatni dusevne pracujici) se pravidelne venuji fyzicke praci.
S tou lecitelkou jsem to nedomyslela, zapomnela jsem na sber bylin. Mas pravdu.
6. To je mi jasne, pokud ale bude na vesnici utocit loupeziva banda, budou vojaci priorita cislo jedna. Na komunitu to samozrejme bude mit nasledky jako kazda jina valka: hospodarsky upadek, zniceni majetku, umrtnost, hladomor, nedostatek vseho, traumata atd. Ale v pripade oblezeni komunity to bude to mensi zlo.

[stepan-hawk]

1) souhlas
2) jo na tom něco je. Takže žádné modelky, ale holky krev a mlíko budou v kurzu
4) záleží hlavně na druhu VP.
Já měl učitele dědu, mám bráchu ředitele gymplu táta asi dva roky učil na vysoký škole, ale tohle nepraktikovali. Tak nevím.
6) mám pocit, že tohle může být problémek celkový jde o to aby se to druhé straně nevyplatilo. Pak boje nebudou.

[stepan-hawk]

Rozhodl jsem se, že pozvolna zkusím vypracovat aktualizovanou verzi tohoto zamyšlení. A měl bych na všechny ochotné ke spolupráci prosbu. Pokud máte z vlastních zkušeností představu o výnosu na hektar, tak mi to prosím napište. Nezajímají mě čísla z netu. Ta si umím najít taky. Chtěl bych vaši osobní zkušenost. Klidně i přibližnou hodnotu asi tuna až dvě z hektaru až dvou. I to je hodnota, která je zajímavá. (i když není dokonale přesná)
Pokud tedy někdo něco pěstuje a je ochoten mi to v soukromé zprávě nebo tady sdělit, tak bych byl rád.
Ideální by samozřejmě bylo :
vypěstováno ....
na ploše ....
bylo potřeba pro to zasadit.....
spotřeba času ......

Ale stačí mi i ty první dvě info.
Tak pokud mohu být otravný a požádat ty kdo něco mají z vlastní zkušenosti....
Děkuji.

[toruk makto]

Úplně náhodou jsem tady na vás narazil. Bydlím na vesnici, znám mentalitu městských lidí. Myslím, že takovou komunitu, kde by vše jakžtakž klapalo , by bylo hlavně třeba chránit a to dost důkladně. Taková sehraná parta třeba šesti bývalých airsofťáků získá pro sebe co chce, sebere obilí, brambory, jinou úrodu a odvede koně a dobytek.

Jinak jste úplně pominuli skleníky a zelí a česnek. Kysané zelí, brambory, mléko a výrobky z něj stačí pro výživu na zimu. Skleníkové rajčata, okurky, kedlubny, vinná réva poskytnou hodně vitamínů z málo zranitelného zdroje a dá se to lehce pěstovat.

Moje cesta v tomto případě je jasná. Nejužší rodina a cestování krajinou. Lov srstnaté, pernaté, ryb, sběr lesních plodin. Činění kůží, výroba oblečení, bot. Než nás někdo objeví, už budem jinde. Jsem přesvědčen o tom, že sebelíp zabezpečená farma bude vykradena a zlikvidována v průběhu několika desetiletí, než se to nějak všechno usadí.

[stepan-hawk]

Jsem přesvědčen o tom, že sebelíp zabezpečená farma bude vykradena a zlikvidována v průběhu několika desetiletí, než se to nějak všechno usadí.

Takže by bylo nejlepší aby se všichni lidé sebrali, opustili farmy a zvířata a vyrazili do lesa, protože tak civilizace přežije nejlépe? Takže ne návrat do středověku jak se bojím já, ale rovnou do pravěku k lovcům sběračům?

[acaila]

2) jo na tom něco je. Takže žádné modelky, ale holky krev a mlíko budou v kurzu

Pletes si holky a vdolky . Dnesni holky krev a mliko maj sve postavy spis diky lenosti, nestridmosti (nevi, kdy ma dost) a kupe psycho problemu, ktere si s sebou vlacej... Dnes uz to neni vyraz hojnosti, nybrz nemoci (predevsim v hlave). Doporucuju opatrnost pri vyberu; ona holcina, ktera je po 20 minutach chuze k smrti unavena a po vecerech plna depresi a smutku neni moc dobry spolecnik pro cokoli .

[stepan-hawk]

2) jo na tom něco je. Takže žádné modelky, ale holky krev a mlíko budou v kurzu

Pletes si holky a vdolky . Dnesni holky krev a mliko maj sve postavy spis diky lenosti, nestridmosti (nevi, kdy ma dost) a kupe psycho problemu, ktere si s sebou vlacej... Dnes uz to neni vyraz hojnosti, nybrz nemoci (predevsim v hlave). Doporucuju opatrnost pri vyberu; ona holcina, ktera je po 20 minutach chuze k smrti unavena a po vecerech plna depresi a smutku neni moc dobry spolecnik pro cokoli .

Liší se naše názory na to co je holka krev a mlíko. Já nemám na mysli holku, která má břicho jak před porodem, uzoučký ramínka a když má ujít sto metrů, tak volá taxík. Já myslel normálně robusní holku, která má třeba někde i nějaký tuk, ale většinu těla tvoří normální svalovina. Pokud ty pokládáš za typ krev a mlíko průměrnou američanku, tak naše názory jsou diametrálně odlišné.

[toruk makto]

Jsem přesvědčen o tom, že sebelíp zabezpečená farma bude vykradena a zlikvidována v průběhu několika desetiletí, než se to nějak všechno usadí.

Takže by bylo nejlepší aby se všichni lidé sebrali, opustili farmy a zvířata a vyrazili do lesa, protože tak civilizace přežije nejlépe? Takže ne návrat do středověku jak se bojím já, ale rovnou do pravěku k lovcům sběračům?

No, že by to začalo pravěkem, tak o tom jsem přesvědčen. Nějaká zvířata určitě sebou. Pár povozů, koně, krávu, kozu a slepice uhlídáš a můžou cestovat. Myslím, že hlídat a ochránit obydlí, zvířata, pole s úrodou, lidi při práci na poli , je velmi těžký úkol a zvlášť v takových časech. Jen těch hlídek kolik bys musel mít nepřetržitě rozmístěných dosti daleko , aby se dalo na možné nebezpečí nějak reagovat. Vím, že i kočování bude problém, ale myslím, že menší . Farmy budou teprve vznikat v odlehlých, dobře chráněných místech, tak jako kdysi. Bude trvat roky, než klesne na únosnou míru nebezpečí od hladových a líných lumpů. Bude je třeba nejdřív postřílet a počkat , až je zredukují taky nemoci a hlad.

[stepan-hawk]

Kočování se zvířaty ti skončí po první zimě. Protože je nebudeš mít čím krmit. Proto se zemědělci museli usadit. Nebo se vydej na jih a doufej, že dorazíš někem do sýrie kde nesněží ještě před zimou. Já dám přednost známému prostředí a místu kde s většinou lidí budu mít společný jazyk.

A prosil bych si odpustit úžasně chytré argumentace typu, že když ty zvířata přežila v přírodě, tak přežijí i takhle.

A nejzajímavější by podle mne bylo to cestování se slepicemi. Nějak si to nedokážu reálně představit. To by jako byly ty slepice na voze a vždycky večer po putování by se daly na zem aby se nažraly. To by teda nesly jak zjednané. A určitě by se na tom voze žádná vajíčka nerozbila a kvočna by měla klid na sezení na vejcích. Slepice totiž myslím trochu znám, tak se s odpuštěním bavím.

Takže ty budeš raději tím moudrým poutníkem, který od farem bude dostávat radostný příspěvek v jídle za jejich ochranu a ne tím darebákem, který bude krajinou putovat a z farmářů vydíráním potraviny nutit? Omlouvám se, ale já mezi těmito dvěma druhy parazitů nevidím příliš rozdíl. Já plánuju se někde usadit a zkoušet žít. Nikoli přežívat.

[sahaw]

Trochu o slepicim neco vim a dokonce jsem nejakou videl. Zda se mi nemozne, ze by slepice snaseli na cestach. Jako i jina zvirata snaseji vejce, kdyz vedi, ze budou moc v klidu vychovat potomky. Nezapominejte, ze slepice snasi vejce kvuli svym potomkum a ne proto, aby clovek mel jidlo.

Cestovani je pro zvirata stres.

[Annele]

Tak tak, cestovani se zviraty povazuji za nerealne. Neznam z historie zadny pripad, kdy to tak fungovalo. Cestovali lovci a sberaci, obchodnici, remeslnici, loupezive bandy, ale zemedelci nikdy. A co se tyce obrany, tak to taky zadne terno nebude, budete neustale v neznamem, coz bude nevyhoda, nebudete toho s sebou moc mit, nebudete mi zadne "hradby" (i zed bude velka pomoc proti lupicum).

[stepan-hawk]

Fungovalo to mongolům, ale ti měli koně a žili jen z koní a přitom měli pěstírnu na koně doma. Takže s sebou netahali hříbata.

[Misazap]

Ahoj, jsem tu nováček, zatím jsem si z fóra nestihla moc přečíst, ale článek který předcházel tomuto tématu jsem si četla už před časem a mám k tomu jednu poznámku. Přijde mi, že autor až moc uvažuje stylem "velkovýrobna". Myslím si, že komunita jako taková bude spíš fungovat jako vesnice. Každá rodina bude obhospodařovat svoji část a starat se o svá zvířata. Mezi sebou ale budou rodiny potřebovat pomoc, výměnu, zápůjčku .. každý bude umět skoro vše, aspoň z těch denních všedních věcí (třeba podojit si svá zvířata), ale jeden bude třeba navíc pracovat s keramickou hlínou, další vyrábět věci z proutí. Jiný bude doma chovat vepře (jako samce a zapůjčovat ho ostatním na připuštění jejich prasnic. A tak dále.
Co se týče obrany, i zde si myslím že v případě potřeby budou povoláni "všichni co vládnou zbraní". V rámci komunity (či vesnice) by ale mohl být někdo, kdo se bude víc specializovat na techniku boje, zbraně, ..

A protože jsem koňák, tak ke koním napíšu to, že koně budete potřebovat nejen na tažnou práci (navíc kromě stahování dříví z lesa, které ne náročnější na ovládání zvířete, se dají využít i tažní voli), ale koně budou potřeba pro jakoukoli komunikaci s jinou komunitou (a k té bude muset docházet), obranu a střežení, .. ale prozradím vám sladké tajemství, koně nepotřebují podkovy, tudíž mistra kováře-podkováře, můžete přenechat pouze na výrobu kovových částí. Jediné co budete koním potřebovat zajistit od kováře je kopytní nůž, rašpli, kleště a kovové součásti postrojů). Mimochodem kdyby vás zajímalo, ušila jsem si na koně sedlo. Sice ne zrovna z post-apo materiálů, ale je funkční. Jestli bude dovoleno strčit sem odkaz, je o něm článek na jednom koňowebíku.

[Vladius]

Zdravím mezi postapáky! Samozřejmě odkaz nebude problém. Navíc by možná bylo dobré tento článek překopírovat k nám a dále třeba založit vlastní vlákno zde na fóru. Jistě se hned nasbírá hromada všemožných dotazů kolem koní.

[Misazap]

Já než jsem se sem opět prokousala .. tak pro začátek odkaz na ten článek http://nakobylce12.org/Index/ukaz.cfm?p ... veho_sedla
Když by ke koním byly nějaké speciální post-apo dotazy, tak bych zkusila odpovědět, jinak ten projekt, na kterým je článek o sedlu,obsahuje i další články a snažíme se aby jich bylo víc, nejen o koních, ale i ovce, kozy, slepice ..

[Vladius]

Pod článkem na webu se objevil velice zajímavý komentář, který považuji za nutné přesunout i sem:


Setik z Hofylandu / 18.5.2013
Tedy podle autora 780 hektaru orne pudy pro dvacet vyrazne cukrujicich dospelych a nakladak decek? To je 78 ha na rodinu. To je tri ctvrte kilometru ctverecniho orne pudy. Tj circa tri kralovske lany pole k obdelani ve dvou lidech s potahem. OK.
Jako rekneme, ze by opravdu existovalo plemeno superkone co by dokazalo vlect pluh zaboreny v hline 60 dni v roce. (48/0.8) Predpokladejme dale, ze pozadovanych 78 hektaru by stacilo behem sezony zorat vzdycky jen jednou. (autor pomiji ze v intezivnim zemedelskem modelu se sem tam neco ore na podzim i na jare) Predpokladejme dale, ze existuje plemeno nadcloveka, kde jeden chlap dokaze orat s pluhem 98 dni v roce. (78/0.8) aniz by na neco zemrel, nebo kde zena dokaze kracet za pluhem rekneme tretinu teto doby, aniz by potratila a zemrela na zanety. Predpokladejme ze vedle vsi teto orby by behem sezony nasel zemedelec cas a silu na veskere dalsi prace, jako senosec, sklizen a podobne. Dal predpokladejme, ze se behem sezony najde dostatek dni vhodnych pro potrebne zemedelske prace prave v tech kritickych casech, kdy je potreba je realne udelat (orat, sklizet, susit seno nelze vzdy) a ze to pujte skloubit s prave dostupnymi clovekohodinami, koněhodinami nebo eventualne volohodinami.. ^^
Pokud budou vsechny tyto predpoklady platne a k predpokladane vymere pro lidi pricteme vymeru na jadro a seno pro kone do potahů pro obhospodarení polností k lidské obzive, dale pricteme dalsi (autorem zatim nezminene kone) co budou obhospodarovat výmeru pro tyto prvni kone, pak pricteme dalsi kone co budou obdelavat plochu pro druhou operacni skupinu koni, a tak dale dokud se limitne nepriblizime ke skutecne FINALNI vymere tohoto zemedelskeho modelu, zjistime, ze krom osmi kilometru ctverecnich orne pudy pro nasich deset rodin, potrebujeme dalsi kilometry a kilometry zemedelske pudy jen pro potah.
Sám jsem řemeslník, co dělá z lehka do permakultury a zlehka do vcel. Ne zemědělec. Ale i s tim malem z me praxe mi prijde zrejme, ze zemědělství je komplexní prvovýroba a jako taková jednoduše nejde vymyslet na papíře. To si troufne snad jen celoživotní praktik. A i ten se bude zdráhat házet konkrétní čísla. Proto bych autorovi navrhl buď konzultaci s nějakým menším sedlákem, nebo, řeší-li postapo situaci bez fosilních paliv, mohl by se podívat na kdysi realně funkcni zemědělské modely zdokumentované na našem území někdy v minulosti. Tj. soupisy majetku, soupisy vojáky zabavenych zasob, exekucni prikazy, kalendare sezonich praci, zvyková práva, závěti s dělením majetku, vyhlášky a doporuceni ministerstva zemědělství, místní předpisy, literarni prace folkloristu prodavane ve skanzenech a podobne.)
Ze soudobých věcí pak dosti pomají permakulturní studie a věci k intenzivnímu organickému zahradničení
Dostane pak stejne jako já mnohonásobně užitečnější představu čeho a na jaké výměře je možno dosáhnout at už s mechanizací nebo bez.
––––––––-
Příklad: můj praděda a prabába obhospodařovali ve dvou sedm hektarů půdy v 500mnm. Měli čtyři krávy, dva tažné koně (osobně trochu nechápu jak vyšli s pastvou a senem a oni to proste nejak dovedli. ), pak hejno husí, slepice a cca 20 ovocných stromů na zahradě. Uživilo to je, jejich děti a podle vseho i fařáře kterému prabába neustale odevzdavala prakticky veskerou disponibilni hotovost. Z jejích pisemnosti bohuzel nevím jaký byl poměr orané půdy, pastvy a luk na seno, ale vim ze kupovali/smenovali sul, cukr ^^ , kafe, oleje, pak vapno, petrolej, vosk, latky na obleceni, boty a podobne. Z vybaveni – pradeda mel konske i kravske postroje, dva ruzne žebříňáky, dva různé pluhy, hrábla na seno, brány, vůz se sudem na vyvážení močůvky na pole a žací stroj – to vše za konsky potah. Pak mlaticku, fukar a k tomu stacionarni motor – parni stroj na drevo. Pak stolarsky ponk, hafo truhlarskeho a tesarskeho naradi, zernov, kade na zeli, obilnici na hure a bedny na mouku. V lete delal na poli, v zime v cizim lese za drevo na pristi sezonu. Umrel po sedesatce. Babi co delala nevim, ale asi behala kolem deti, dobytka, zahrady a pradla a obcas pekla chleba. Ta vydrzela o tricet let dele.
Na sezoni prace jako žně si najimali chudsi chalupniky z okoli za naturalie. Stacinarni motor na drevo co deda dostal v zime zastal tydny a tydny prace co by jinak v „clovekohodinach“ padly na rucni mlaceni behem podzima a zimy.
Mám za to že se žili tak z 80ti procent soběstačně, a co vím neměli krom občasných střepů žádné odpadky, který by se nedaly zkompostovat s hnojem nebo spálit na popel. (ten se před deštěm řídce rozprašoval jako minerální hnojivo po polich a zahradě.)
Doufám že to pomohlo.

[Rebelisko]

Čo sa týka potravinovej sebestačnosti, nechápem čo sa tu stále rieši mäso, však človek samotne fyziologicky neni masožravec, bohato by stačilo prežiť aj na rastlinách, strukovinách, ovocí, zelenine, je to naša prirodzená strava a zároveň by sme aj trpeli menej chorobami, imunita by sa posílila než kebyže sa napchávame masom, mimochodom, kedysi starý slovania žili len zo zeleniny, strukovin a ovocia a mäso mali fakt len výnimočne + existuje vela liečivých, jedlých bylín, ktoré rastú ako burina a zabezpečili by liečivá, jedlo ale aj iné prostriedky k prežitiu s minimálnou strostlivostou, napr aj tá stévia namiesto cukru, zdravšia a menej náročná na vypestovanie, dalej konope z ktoré ho sa dá vyrábať takmer všetko,jej pevné vlákna sa dokážu využiť na stavebníctvo, "priemyslené veci" ale aj ako núdzové palivo, ostatné - listy, šišky na lekárske účely + by netrebalo riešiť alkohol ak viete čo myslím a pritom rastie o5 ako burina a vyžaduje minimálnu starostlivosť. No dobre dajme tomu že by sme chceli aj chovať nejaký dobytok, hydinu na mlieko,syr,vajcá, na mlieko by bola najvhodnejšia koza, má najzdravšie mlieko a vyžaduje najmenej surovín, u hydiny to je jasné - sliepky, výkonné menej náročné, v prípade nutnej potreby , menšej výkonnosti na maso. a na orbu by postačili ludské sily + prípadne nejaké kone a náradie na obrávanie... atd atd je vela možností, ktoré neboli spomenuté.
Článok je zbytočne náročne prepočítavaný a bolo by donho dobré zahrnút aj tieto poznatky

[powerslave]

Rebelisko :
„však človek samotne fyziologicky neni masožravec“
Ne není, je to všežravec, což znamená, že dokáže trávit maso i rostliny (ale ne všechny zkus se chvíli pást trávou někde na louce).
„by sme aj trpeli menej chorobami, imunita by sa posílila než kebyže sa napchávame masom“
A to konkrétně proč (nedělám si srandu, opravdu mě zajímá, podle čeho tak usuzuješ)?
„mimochodom, kedysi starý slovania žili len zo zeleniny, strukovin a ovocia a mäso mali fakt len výnimočne“
To že nejedli moc masa, ovšem nebylo způsobeno tím, že by ho jít nechtěli, ale protože ho moc nebylo (a bylo náročné ho získat), ale co jedli docela často byl hmyz.
Mimochodem znal jsem pár vegetariánek (maso nejedly už od mala) a obě měli zdravotní potíže, takže moc nevěřím tomu, že člověk maso nepotřebuje (alespoň při vývinu organismu).
Stévie – Jako náhrada cukru možná jo ale jenom co se chuti týče (protože energetická hodnota je prakticky nulová) a k náročnosti pěstování nevím, o kolik je méně náročné vypěstovat tropickou rostlinu než cukrovou řepu.

[Honza0297]

Tímhle bych chtěl reagovat (i když trošku pozdě vzhledem ke stáří úvodního článku) na ta čísla. Předem jsem se zamyslel nad dnešní spotřebou prakticky všeho a porovnal ji se spotřebou před 100 lety. V té době se maso jedlo mnohem méně než teď a to samé platí o mléce. A lidé taky vesele žili (občas sice jen přežívali, ale budiž) a dožívali se mnohdy vyššího věku při lepším zdraví. Protože toho neměli tolik a nebyli jak bečky (sám jsem taky pár kilo nad limitem, bohužel).
Takže jsem všechna čísla projel webem a kalkulačkou  a upravil jsem původní hodnoty, viz dále (původně to byla tabulka, ale nenašel jsem způsob, jak ji sem vložit):
Jídlo Původní množství -> Nové množství
Obilí 200 kg -> 300 kg
Tuk 24 kg -> 24 kg
Ovoce 90 kg-> 200 kg
Ořechy 4 kg -> 4 kg
Zelenina 90 kg -> 400 kg
Luštěniny 4 kg -> 40 kg
Brambory 130 kg -> 250 kg
Cukr 44 kg-> 0 kg
Med 0,6 kg -> 10 kg
Mák 1 kg -> 1 kg
Vejce 340 -> Kolik bude
Maso 100 kg -> 30 kg
Mléko 250 kg -> 10 kg

Ještě než se pustím do tabulky, chci vysvětlit, jakým způsobem jsem upravoval hodnoty. Člověk denně potřebuje 2000 kcal, aby se udržel v chodu. Plus dalších 2000 kcal na to, aby mohl od rána do večera makat jako šroub, tím pádem 4000 kcal denně, což je přibližně 1,5 milionu kcal ročně. Tahle hodnota počítá s každodenní těžkou fyzickou prací od úsvitu do soumraku. A jen tak mimochodem, podle původního množství jídla dosahujeme skoro 90 % této energie, ale pochybuju, že ji i vydáme. No to je ale jedno.
Teď něco k popisu tabulky. Budu to brát řádek po řádku a vysvětlovat, proč a jak došlo ke změnám. Obilí zvednuto o polovinu, má vysoké výnosy vzhledem k ploše a i historicky je to ověřená strava. Tady ale pozor na druh obiloviny. Vím, že teď se jí primárně pšenice, ale doporučuji ji pěstovat maximálně 50% celkového objemu, nebo ještě méně. Lepší volbou je oves, žito, ječmen. Obsahují jiné látky a i celiakům to nebude dělat takový bordel v žaludku (i když samozřejmě bude dělat pořád, lepek je ve všem obilí). Já sám třeba pšenici omezuji právě kvůli tomu, že lepek z pšenice moc dobře nesnesu, ale třebas ovesné vločky jsou mnohem lepší.
Na tuk jsem ani nesáhl, i když ho asi tolik nebude. Ořechy nejsou důležité, nechány původní. Ovoce, zelenina, luštěniny. Zde došlo k násobnému nárůstu, jelikož musíme dohnat deficity, které vysvětlím později. Obecně jsem se vracel k poměrům ve stravě před 100+ lety, ale trošičku jsem ji poupravil. Velké množství zeleniny a ovoce sice bude minimálně první roky problém, ale potom už si na to tělo zvykne. Plus je v zelenině a ovoci hodně vlákniny a dalších věcí, které nám zajistí pocit nasycení. Tím by se mohly zachovat i vcelku velkorysé porce. Brambory zvýšeny jen jako důsledek a náhrada za maso.
Cukr jsem naprosto vyškrtl, protože prostě nebude. Výroba je technicky, plošně i časově náročná. Ale alespoň částečně jsem ho nahradil medem, kde se včelky budou hodit i pro další účel, sad. Mák je opět pro přežití nedůležitý, ale když už byl v původním článku, nechal jsem to tak. Do vajec jsem napsal „kolik bude“ protože slepičky prostě nesou, jak se jim chce a kolik jim je  (sami jich pár máme, vím, o čem mluvím). Ale vejce nejsou zase tolik důležitá, takže nevadí. Mléko a maso jsem snížil na minimum, protože kdysi prostě nebylo. A nikomu to nevadilo. Se zvířaty je potíž, že i ona mají hlad a taky se musí krmit. Takže půjdeme cestou nejmenšího odporu.
Pro jednoho člověka počítám 1 krávu, 2 prasata a 10 slepic (přičemž to je spíše pro rodinu). Krávu v létě vyvedeme na pastvu, prasata do lesa na žaludy a 300 kg obilí bude jen rezerva na zimu, Plus seno z louky, o ní později. Slepičkám bude stačit na rok 200 kg obilí, nebo můžeme udělat velikánský výběh, kde budou mít čerstvou trávu, a příkrm bude potřeba jen na zimu. Do obce bych pak ještě viděl pár kohoutů, býka a čuníka (i když čuníka může mít každá rodina, u prasat je jedno, jestli to je holka nebo kluk, obojí chutná stejně ).
Tak a teď to musíme mít na čem pěstovat. Ať to nemusím psát do vět, mrkněte na další seznam, vždy je v řádku plodina, její výnos, a potřebná plocha v m2:

Mák: 600 kg/ha, 20 m2
Luštěniny (hrách a čočka, 1:1): průměrně 1500 kg/ha, 300 m2
Zelenina: Cca 1000 kg/ha(mrkev až 6000 například), 400 m2
Brambory: 20000 kg/ha, 150 m2
Obilí: Například oves 6000 kg/ha, pšenice i dvakrát tolik, 2000 m2 pro oves

Na ovoce stačí hektarový sad pro rodinu, která se o něj prakticky nemusí starat. Navrch hektar louky pro seno a zvířata a hektar lesa na dřevo a lesní plody, nebo dokonce divočáka . Sečteno a podtrženo, potřebujeme 0,3 ha orné půdy na osobu a po hektaru na les, louku a sad pro rodinu.
Ornou půdu bych vynásobil 2, což nám pokryje obchod, neúrodu i snižující se produkci kvůli nepoužívání hnojiv (na to se myslím v původním článku zapomnělo úplně). Hnojení bych řešil velkou hromadou kompostu, na které by byl nepořádek od zvířat, zbytky z kuchyně (pokud nějaké budou), zbytky po zabíjačkách a tak podobně. Ale musí být v dostatečné vzdáleností, abychom si neudělali druhý malý Velký Průser . Kdo někdy jel kolem právě hnojeného pole, pochopí.
P.S.: Napadla mě ještě myšlenka mít při cca 10 rodinách a +- 50 dětech ještě tak 10 ha obecního pozemku, na kterém by se pěstovaly brambory a pšenice nebo jiné plodiny jako rezerva a k tomu i obecní chlívek a stáj s nějakým rozumným počtem zvířat, živených právě z obecního. Jako jakási záloha v případě, že by se neurodilo nebo přišli noví lidé (když bude mimo obecní málo úrody, nechá se třeba jen jeden čuník a tři paní čuníkové, ze zbytku bude maso a to, co by snědli oni, sní ti, kterým se neurodilo). Na takovém pozemku by mohli „robotovat“ třeba jeden den v týdnu všichni ze společenství (nepočítal jsem, jestli by jeden den v týdnu stačil, ale mohl by, při 25 lidech (počítám 10 mužů, 5 žen a 10 práceschopných dětí ve věku 15+, i když i devítiletý prcek může pomáhat).