od pepinolupino » pon 03. čer 2013 0:06:42
Zdravím pánové, dovolím si pár praktických poznámek k některým úvahám v příspěvcích, třeba se budou někomu hodit:
- objekt budovaný hlouběji jak 10 m pod úroveň terénu podléhá schválení Českého báňského úřadu jako důlní dílo (typicky kopaná studna, nikoliv vrtaná).
- od 3 m hloubky pod terénem je nutné při kopání studny (nebo přístupové šachty ke krytu) použít přetlakové větrání s dostatečnou kapacitou (kvůli CO2).
- podkopat barák ze sklepa (nebo zvenku) je holý nesmysl (to je demolice baráku jistá), jelikož základy se hloubí do nezámrzné hloubky (typicky 1m) a jakmile se uvolní okolí základového pasu (základu) nebo dokonce podkope jeho spodní hrana, tak to jednoduše "ujede". Základy nesou celou váhu stavby a rozkládají zatížení do okolního terénu svisle i vodorovně! Možné řešení je postupná injektáž základů a okolí zpevňující hmotou, ale to je levnější ten barák strhnout, vyhrabat sklep a postavit znovu. Pokud ten barák sklep nemá od stavby, dodatečně podsklepit se prakticky už nedá (pominu nějaký "sklípek" na brambory).
- podobně se to chová při kopání ze sklepa pod barákem mimo půdorys domu, jakmile se uvolní nebo naruší okrajový základový pás (třeba pro vytvoření vstupního otvoru ven), hrozí narušení statiky domu, a muselo by se to náležitě zajistit. Pokud ale je podlaha sklepa dostatečně hluboko (t.zn. strop sklepa je pod úrovní terénu, ne vždy to ale tak bývá), dalo by se to zvládnout za předpokladu dodržení této roviny pro další vytvářený prostor.
- výše popsané platí pro naše nejrozšířenější národní podmínky, kdy se vesměs staví na měkkém podloží (hlína, písek, navážka). Pokud se staví v horských oblastech, kde je pevné skalní podloží blízko povrchu, staví se budova na očištěné skalní podloží (např. hodně v Irsku jsou stavby, které mají "základy" jen několik desítek centimetrů hluboké a stojí vlastně na skále, u nás se v horách ale také takové najdou). V takovém případě bych se určitě nebál kopat sklep pod barákem a podkopat ho třeba celý, ale ta práce by byla pro hraběte Monte Christa...
- nový stavební zákon (z roku 2006, zažil jsem ten blbinec při jeho zavádění do praxe) m.j. říká, že obytnou stavbu do 150m2 zastavěné plochy a 2 nadzemních a 1 podzemního podlaží stačí ohlásit (splnit podmínky a poslat informace na stavební úřad, a pokud do měsíce nezakážou nebo nezpřísní, může se začít stavět). Jinak je všechno ostatní v zákonu.
- kopat pod zemí vodorovně (ať už ze svahu nebo ze svislé šachty/studny) je možné důlním způsobem - podle soudržnosti kopané horniny se zvolí postup, v pevném kameni se vykope (vystřílí dynamitem nebo postaru - ohněm a vodou) profil třeba na metr daleko a zajistí pažením (výztuží), v sypké hlíně se postupuje (a zajišťuje výztuží) přiměřeně pomalu (např. po 30ti cm, vykope se jenom obrys na výztuž, postaví se výztuž a pak se kope celý profil). Hlavně je nutné přetlakově větrat i vodorovné dílo.
- jako výztuž se používá nejčastěji dřevěná kulatina (stavěná např. do lichoběžníkové "dveřeje") nebo ocelová (v dole se používá třídílná ocelová oblouková výztuž, tzv. "hajcman", je to ovoid ohnutý z ocelového profilu zvonovitého průřezu), jako pažení (výplň prostoru mezi jednotlivými výztužemi) se používá dřevo (kulatina) nebo např. betonové pažnice
- pro stavbu podzemního úkrytu bych doporučil buď zakopat zmíněný kontejner (náležitě upravený, zpevněný a izolovaný), nebo postavit zmíněnou důlní ocelovou výztuž s bet. pažnicemi (kdysi dokonce firma Rudné doly Jeseník nabízela stavbu hal a skladů touto technologií), je to trvanlivé, odolné, samonosné, dá se to zapustit pod terén jenom částečně a překrýt zeminou, takže vznikne pěkný nenápadný "kopeček". A když se postaví "hajcmany" těsně vedle sebe, tak ten profil neprostřelí (hádám) ani ráže .50, protože z každého úhlu pohledu (střelby) je tam šikmina. Jestli se nepletu, tak na letišti v Bochoři jsou z tohoto systému hangáry.
- kopat něco jako sklep nebo úkryt důlní technologií je docela fuška, je nutné minimálně sbíjecí kladivo (pokud neuvažuji trhací práce v kameni), a největší problém je odtěžení vykopané horniny. Ono se to nezdá, ale profil 1 m dlouhé chodby 2x1 m průřezu dá 2 m3 materiálu. A to jsou 2 důlní vozíky, na kolečka je to hafo, a v kýblech nepočítaně!! A kopání časově pro představu uvedu srovnání z černouhelného dolu - 1 m důlní chodby profilu cca 4x2,5 m v břidličnaté hornině (kameni), rozpojení horniny trhací prací, odtěžení bagrem a důlními vozíky (nebo pásovým dopravníkem), včetně stavby ocelové výztuže dělalo 5 chlapů jednu, až jednu a půl šichty (a šichta je 7 hodin čistého času)!