Destilovaná voda nevře? To jsi viděl kde?
To bys musel mít absolutně čistou nádobu, v reálných nádobách i po opláchnutí máš nějaké zbytkové částečky, které jsou zárodky pro var a nádobu v absolutním klidu, explosivní var, kdy se většina objemu proměnila jedním podnětem v páru se mi za život podařil jen hodně málokrát (a hlavně u jiných chemických látek), kupř. jsem na toto dělal výukové pomůcky pro fyzikální ústav PřF MU, kde tento jev byl znázorněn v uzavřené skleněné tlakové trubici s dietyltherem, ten se zahříval zvnějšku infralampami a podařilo se při zahřívání dosáhnout kritické teploty a po přesažení v nadkritickou a celý objem se v jeden moment přeměnil v páru. Dobře by se to předvádělo na CO2, ten má kritický bod nějakých 31°C, s tím by se ale vysokotlaká trubička hodně blbě tavila. Tady jsem našel ukázku opačnou, z plynu se v jeden moment stane při chlazení z nadkritického stavu v jeden moment rozhraní plyn a kapalina
V případě dosažení kritického bodu jde hlavně i o tlak:
Když si promítneme takovouto tabulku na čistou vodu, je vidět, že při normálním tlaku= 1atm je teplota tání vody +/- 0, teplota varu +/- 100°C, nějaké teorie o trojném bodu a podobných srandách pominu, plyne z toho ale, že při standardním tlaku prostě získám maximálně přehřátou nebo podchlazenou vodu v tekutém stavu, k varu nebo k zmrznutí prostě při nějakém důvodném impulsu nebo zárodku krystalu/varu dojde:
Z tabulky je jasné, proč v papiňáku je obyčejná voda s bramborama tekutá i při třeba 120°C. Chtěl-li bych dosáhnout kritického bodu, musel bych do papiňáku nalít destilku, uzavřít jej, natlakovat na nějakých 218 atm a zahřát na 374°C a do tohoto bodu bude voda tekutá. Co z toho plyne? Ano, ve vysokotlakých okruzích je možné používat jako chladivo vodu třeba až do nějakých 350°C...
Ale v praxi se použije třeba ethanol, který můžeme zahřívat do +/-240°C při pouhých 62 atm.
Nebo úplně jinak, můžu použít silikonový olej, který při standardním tlaku dejme tomu něco lehce nad 1 atm (počítám, že soustava bude uzavřená, něco se odpaří atd.), můžu kolem těch 300°C také zahřát bez jeho rozkladu
U proudící netlakové vody v chladiči takový případ ne-varu rozhodně nehrozí, už při obyčejné destilaci se v chladicí části destilátoru dělají bublinky plynu. Většinou je to spíše situace takové, že voda postrádá nějakou dobu počáteční impuls k varu a jak se do kádinky drkne, tak začne prudce vřít, občas tak, až prostě vyletí. Co proti tomu? Stejný postup jako u mléka: Míchat a var nastane postupně. V praxi u laboratorního zahřívání se prostě do kádinky se zahřívanou destikou vrazí před zahříváním pár porcelánových střepů, které jsou pórovité a obsahují spooooustu zárodků pro tvorbu varu v podobě vzduchových bublinek v pórech.
A teď pokus pro postapáky do každé domácnosti:
Doma jde pokus s explozivním varem provést jednoduše: Do hodně čistého hrníčku stačí nalít destilku a šoupnout do mikrovlnky. Kromě toho, že ji budete muset vytřít od horké vody se nic tragického nestane, v jeden moment přehřátá kapalina, bez jakékoli známky varu dostane impuls a prudce celý objem začne vřít, něco přeteče, něco v hrníčku zůstane, takže hadru po ruce. Když by destila dlouho vzdorovala a nechtěli byste mít moc zavodněnou mikrovlnku, po nějaké době do mikrovlnky plácněte z boku, voda dostane impuls a hned uvidíte to rodeo. Kapalina postupně přejde do normálního varu, z důvodu, že odpařování rychle ubírá teplo, takže se zase voda dostane na svých standardních 100°C a bude si v klidu vřít tak, jako normálně.
Na druhou stranu pokus s podchlazenou kapalinou: Do čisté petflašky nalijte destilku a nechtě ji v zimě (třeba v -5°C) přes noc venku na balkoně. Doporučuji to udělat s více petkami, některé právě v důsledku mikrozárodků přes noc zmrznou. Ráno najdete, když se podaří třeba jednu petku nezmrznutou, bude v ní voda o právě těch -5°C jako venku. Jaký zázrak? Stačí s ní zatřepat, nebo sundat víčko a dotknout se prstem hladiny, ihned začne postupně růst krystal ledu skrz celý objem petky. Roste pomalu a někdy se stane, že neproroste celý, to je stejný důvod jako u odparu: Přeměna skupenství z kapalného na pevné zase uvolňuje teplo, takže se voda dostane do nějaké rovnováhy kolem 0°C a buď se jí bude chtít mrznout dál, protože bude objem dostatečně podchlazený, nebo promrzne jen částečně.
Uvolňování tepla a krystalizování jde také dobře demonstrovat na takových těch topících polštářcích s kouskem plechu uvnitř, to je stejný princip jako s vodou. Uvnitř je roztok octanu sodného ve vodě, lupnutí plíšku uvnitř roztoku dá impuls ke krystalizaci octanu v uzavřeném prostředí. Krystal začne růst, tlak se nezvyšuje a přeměna skupenství z kapalného na pevné vždycky odevzdává teplo takže se polštářek roztopí. Tím, že ho potom strčíme do vroucí vody zase ten octan rozpustíme ve vodě a po vychladnutí je zase tepelná energie konzervována v podobě roztoku.
Ták, zpět k čištění vody:
Firestone píše:!!! AK VODA "HNIJE" A JE ZNEČISTENÁ BAKTÉRIAMI,...(PÁCHNE A JE ZELENÁ A PLÁVAJÚ V NEJ NEČISTOTY) VOLTE DEZINFEKCIU V TOMTO POSTUPE !!! :
A)Prefiltrovať od pevných častíc, filter- vata, uhlie, piesok (Piesok odfiltruje pevné častice, uhlie na seba naviaže škodlivé látky, vata zachytí zvyšky piesku, uhlia, menších častíc, ktoré uhlie a piesok nezachytili)
B)Po prefiltrovaní vodu prevarte. (priveďte vodu k varu a !!!nechajte ju vrieť!!! aspoň 5-10 minút)
C)Po prevarení dezinfikujte tabletkami.
Tabletky většinou nepotřebují takovýhle složitý postup, stačí prostě nabrat vodu, hodit do ní tabletku, počkat deklarovaný dezinfekční čas a pak s gustem pít, tabletky se právě používají v místech, kde není možné vodu převařit, nebo je potřeba voda k rychlé konzumaci a převaření nedeklaruje zabití všech bakterií, které mohou zůstat v podobě spór. Vaření je tedy zbytečné, pokud nepotřebuju teplou vodu na polévku zrovna. Filtrování je pak otázkou chuti a osobního apetitu, je jasné, že každý si raději vypije vodu čirou nežli zeleně bahnitou. Uhlí dodávat nedoporučuju, vata rozhodně NEZACHYTÍ všechny částečky aktivního uhlí, takové jsem v laboratoři musel filtrovat hodně jemnými papíry, hrubé frity, které mají mnohem jemnější filtrovací mřížku než vata ho nestíhaly. Normální uhlí na druhou stranu nemá cenu přidávat, jednoduše protože nic nedělá, je potřeba aktivní porézní uhlí, které právě umožňuje tu sorpci= v přírodě tomu má nejblíž nadrcené dřevěné uhlí a to už je zase konzistencí na úrovni "vatou ani jemným mořským pískem to z toho fakt nedostanu".
Opět pokus: Vemte si doma starý filtr od plynové masky na vyhození, nalijte do něj ze strany závitu vodu, tedy v řezu zezvrchu.
Filtr je konstruován tak, že jako první ze strany vdechu je poskládaný jemný filtrační papír, který má za úkol zachytit větší částice na vstupu a případně kondenzovat páry. Co tedy uvidíme při prolití ze strany ventilu? Z filtru i po přefiltrování takovou vrstvou filtračního papíru poteče zelenočerná sračička (protože sorbent není jen čistě aktivní uhlí), z toho plyne, že i jemný filtr nezachytí vše co by měl, pokud tedy netrpíme zrovna průjmem a to aktivní uhlí nepotřebujeme dostat do trávícího systému, nedoporučuju ho dávat ani při filtraci, opravdu nevím, jestli vypadá chutněji kalná voda nebo černá voda.
K pití demi-vody článek zde:
http://filtry.ic.cz/Zdravotni%20rizika% ... 20vody.pdfShrnuto a podtrženo: V nouzi malé množství nevadí, při větším množství (když si domyslíme to, že třeba chybějící minerály budeme doplňovat stravou) dojde díky nižšímu osmotickému tlaku oproti normální vodě, na které jsou buňky epitelů v trávícím traktu zvyklé se začnou nafukovat z důvodu většího množství minerálů v nich obsažených. Tímto nafukováním se budou ředěním sama sebe snažit tento problém kompenzovat... no, a až do té míry, dokud neprasknou. Tu příklad na krvinkách, buňky budou v hypotonickém roztoku, hypertonický znamená zase větší množství minerálů, než uvnitř buňky a ty se naopak snaží samy sebe zakoncentrovat:
Takže při větší konzumaci destilované vody si tak nějak dovedu představit takový krásný průjmíček, pak krvavý průjmíček v důsledku popraskání epitelových buněk a sem tam narušení cévky, tento průjmíček se bude postapák snažit kompenzovat větším příjmem zase destilované vody, protože předpokládám, že jinou asi mít nebude, tím už se to projeví i na ostatních tělesných tekutinách, tím začne močit i zbytek minerálů, které má nasyslené v sobě v zásobě, začnou se tedy rozpadat výše zmíněné krvinky, dojde k anémii= kromě toho, že bude člověk nafouklý už jen tím, že se jeho buňky budou nafukovat díky osmotickému tlaku, zežloutnou mu oči a pokožka díky velkému množství krevních barviv, které je potřeba rozbourat z prasklých krvinek, bude bledý a omdlívat z důvodu nedostatku okysličení mozku a ostatních orgánů, hodně se nafoukne i slezina, protože se situaci bude snažit kompenzovat, postižený bude mít rychlý puls, mělké dýchání, vlivem vyplavení zbytků sodíku a draslíku bude problém s nervovými impulsy a srdeční činností... no, ve výsledku se v podstatě nafoukne a udusí zevnitř.
Tákže, pokud bych chtěl dlouhodoběji přežívat na destilce, existuje ale řešení, které všechno toto (kromě nedostatku minerálů) zastaví: Stačí ve vodě rozpustit 0,9hm% soli a mám fýzák, který se dá vypít, dokonce i píchnout do žíly při větší dehydrataci, je to, jako bych vlastně pil roztok o stejné osmolaritě jako krevní plazma a to už není zas tak zlé, nebudou se zbytečně vyplavovat minerály kvůli ředění buněk, sodíku budu mít z NaCl dost, draslík a ostatní minerály třeba nějak doplnit, jinak začne blbnout srdíčko... Prostě v nouzi aspoň přisolit a dlouhodobě ruce pryč a radši filtrovat bahýnko.