Taktak, jinak zrovna ZKM 456 (Brno mod. 4) mi zrovna leží v Praze na vyzvednutí.
Ono dovolit si kulomeťáky do mosina také není zas tak strašné, dají se sehnat i kolem 5kč/kus a na trénink a předzásobení to stačí, stále i s těmi obyčejnými jde kolem 2-2,5MOA, pro lepší výsledky je už nutné přebíjet s kalibrovanými střelami a přesně naváženým prachem, je jasné, že mosin nesmí být zničený ale v ZS akci byly i dobré kousky. Tip pro výběr: Vzít si s sebou jeden náboj (když člověk nemá zrovna po ruce sadu kalibrů), zkontrolovat ostrost drážek na ústí, pokud jsou špatné tak nebrat. Poté prohlédnout vývrt, jestli není v některém místě špatný, tohle je třeba můj:
A teď přijde na řadu ten zmíněný náboj:
Střelu zasuneme na ústí hlavně, nesmí se tam vlézt celá až po krček nábojnice, u mého se zastaví 4mm před krčkem. To znamená, že vývrt na ústí není vylágrovaný. Dále pak, pokud je možnost ten náboj vystřelit tak vystřelit, vyhodit nábojnici tak, aby se nepoškodila. U ocelové nábojnice zkontrolovat jestli nepraskla. Poté znovu vystřelenou nábojnici zasunout do komory a vyhodit. Pokud při zasunování a vyhazování klade velký odpor, znamená to, že se hodně nafoukla a tedy je komora volná. No, a pokud je čas, tak si mosina pěkně zapřít o bag a zastřílet si jak to lítá
Pokud je pak ještě hodně času, promlátit vývrtem skrz naskrz olůvko natřené vazelínou, z toho se pak měřením dají poznat přesné rozměry vývrtu v drážkách a polích. Opravdoví fajnšmekři si pak vezmou šroubovák, nebo lze použít nástroj z čistící sady, sundat šroubek před zásobníkovou schránkou a druhý za závěrem, sundat nadpažbí, vytěrák a prohlédnout železo, zdali není mezi pažbou rezavé. Závěr lze rozebrat bez použití nástrojů, před prvním použitím je dobré proměřit, kolik vyčuhuje zápalník. Opět jsou na rozborném nástroji dva zářezy značené 75 (0,075"=1,9mm) a 95(0,095"=2,4mm). Zápalník by neměl být kratší, nežli zářez 75, tedy by se o něj měl nástroj zarazit, to by způsobovalo špatný nebo nespolehlivý zápal a neměl by být delší než zářez 95, to by pak způsobovalo proražení zápalky, ideál je někde uprostřed ale záleží na střelivu, některé s tvrdšími zápalkami nechce spolupracovat s menšími hodnotami a některé s měkčími zase už při hlubších hodnotách dělá díru. Já mám nastaveno univerzálních 2,2mm, což je trošku více, nežli mám ražbu značící správnou pozici zápalníku z továrny, ta byla někde kolem 1,95mm.
Co jsem udělal s Mosinem jako první je, že jsem cidlinou oškrabal hnusný skladištní stářím loupající se lak a udělal jsem pořádnou povrchovku, tedy trošku mořidla, aby světlé dřevo nesvítilo na dálku a pažba měla odstín stejný, jako by byla lakovaná, napustit spoustu vrstev lněného oleje, který v pažbě zpolymeruje a chrání dřevo proti vlhkosti a jako finiš zahorka napustit včelí vosk a pak zaleštit, ta flinta se pak lépe drží, je příjemnější na omak, odolnější a případné bouchance pak jdou jednoduše opravit. Dokonce vylezlo i pár značení, které nebyly na první pohled pod lakem vidět a nádherně plasticky vylezla struktura dřeva:
Pokud bude zájem, vytáhnu z Jurjevovy Sportovní střelby i části o vylepšení spoušťáku, základech beddingu, tedy kde železo oproti pažbě podložit a jiných úpravách pro ještě lepší vlastnosti.