[sahaw]

Misto papiru.: Jeden zpusobu by byla tabulka pokryta voskem.

Citace:"U proroků (Iz 30,8, Hab 2,2) se může jednat o dřevěné tabulky potažené voskem. "

zdroj: http://krystal.op.cz/pub/udps1.htm

[Gloch]

Misto papiru.: Jeden zpusobu by byla tabulka pokryta voskem.

Citace:"U proroků (Iz 30,8, Hab 2,2) se může jednat o dřevěné tabulky potažené voskem. "

zdroj: http://krystal.op.cz/pub/udps1.htm

U nás se používaly břidlicové tabulky (i na základní škole), východní Slované (snad) používali březovou kůru.

[Tommy-K]

Já předpokládám,že i když bych neměl na co psát, stále tu budou stohy starého papíru a novin(neměl by být voskovaný,nebo křídový) a můžu si tedy vyrobit sice dost hrubý,ale funkční ruční papír. Zrovna nedávno jsem objevil, že jsme ještě nevyhodily jednoduchý rám který je na to potřeba, tudíž bych měl o práci méně. Jinak psacích potřeb jako tužek apod. mám celkem zásobu,ty by jentak nedošly.

[sahaw]

Ty tabulky maji hlavni smysl pro vyuku.

[Zantur]

Jak psal Tommy-k, papíru bude dost, ale kdyby došel, můžeme se vrátit ke středověkému zapisování na pergamen... popř. papyrus hlinkou, uhlem, nebo duběnkovým inkoustem. Ten je trvanlivý, nemazatelný (vyžere se do papíru) ale koroduje železné části psacích per, proto se od něho upustilo, když se přestalo psát brky

[Artifex]

To by zas takový problém nebyl, současný dokumentní inkoust působí naprosto stejně kysele, v podstatě z toho duběnkového inkoustu vychází, píše se jím prostě lepšími pery, ty mají napařenou na psací části vrstvičku nekorodujícího zlata, zbytek je plast nebo jiný odolný materiál. Hlavně většina současných papírů už tak od poloviny 19. století je strašně kyselých= většinou je problém sehnat nějaký pěkný předválečný výtisk čehokoli než dobře zachovalý tisk z 17. století. Proč? Protože v jisté době se upustilo od výroby papíru ze starých hader (bývaly časy, kdy byly i staré hadry ceněná komodita, právě v důsledku výroby papíru) a přešlo se na výroby z dřevní drti. Proto staré hadrové papíry jsou mnohem stabilnější, nenabírají tolik kyselost (a ty moderní acid-free nejsou o moc lepší, jde i o nabírání kyselosti z okolního prostředí) a nekřehnou tolik, jako současné papíry. Proto, pokud by mělo jít o zachování informací po další generace, doporučuju (s výjimkou pergamenu, který stačí po spoustě let pouze vhodně navlhčit a je zase jako nový) pro tento účel zkusit domácí výrobu papírů hadrových= lněná, konopná textilní vlákna. Staré tisky jsem pak odkyseloval proplachováním destilkou a lehkým zavedením zásadité rezervy ale krehkost už to neztratí, v podstatě jde o zachování přinejlepším stávajícího stavu (pak se podlepují i na pružné podložky atd., tím nebudu zdržovat)

Jinak zpět k těm duběnkovým/dokumentových inkoustům, není to zas až tak ideál, v dlouhodobém hledisku a střídání vlhkého a suchého klimatu jsou schopny proleptat se skrz pergamen (pár takových tisků jsem viděl, text postupně začne prosvítat na druhou stranu, až v dutých písmenkách typu A,D,O,R,Q,B,a,d,q,e,o,c,b a psacích variantách téhož začnou vypadávat vnitřky písmen atd.), za sebe bych doporučil nějaký moderní acid-free dokumentní inkoust, ty jsou testované při umělém staření materiálů a případně by jím mělo být jít naplnit i inkoustové cartridge v tiskárnách po propláchnutí stávajících od pigmentových inkoustů.

[stepan-hawk]

Jak psal Tommy-k, papíru bude dost, ale kdyby došel, můžeme se vrátit ke středověkému zapisování na pergamen... popř. papyrus hlinkou, uhlem, nebo duběnkovým inkoustem. Ten je trvanlivý, nemazatelný (vyžere se do papíru) ale koroduje železné části psacích per, proto se od něho upustilo, když se přestalo psát brky

Myslím, že papyrus v našich zeměpisných šířkách je záležitost pár let než se vlhkostí rozpadne nebo znečitelní, takže to raději ne.