od Honza0297 » sob 27. pro 2014 13:55:23
Tímhle bych chtěl reagovat (i když trošku pozdě vzhledem ke stáří úvodního článku) na ta čísla. Předem jsem se zamyslel nad dnešní spotřebou prakticky všeho a porovnal ji se spotřebou před 100 lety. V té době se maso jedlo mnohem méně než teď a to samé platí o mléce. A lidé taky vesele žili (občas sice jen přežívali, ale budiž) a dožívali se mnohdy vyššího věku při lepším zdraví. Protože toho neměli tolik a nebyli jak bečky (sám jsem taky pár kilo nad limitem, bohužel).
Takže jsem všechna čísla projel webem a kalkulačkou a upravil jsem původní hodnoty, viz dále (původně to byla tabulka, ale nenašel jsem způsob, jak ji sem vložit):
Jídlo Původní množství -> Nové množství
Obilí 200 kg -> 300 kg
Tuk 24 kg -> 24 kg
Ovoce 90 kg-> 200 kg
Ořechy 4 kg -> 4 kg
Zelenina 90 kg -> 400 kg
Luštěniny 4 kg -> 40 kg
Brambory 130 kg -> 250 kg
Cukr 44 kg-> 0 kg
Med 0,6 kg -> 10 kg
Mák 1 kg -> 1 kg
Vejce 340 -> Kolik bude
Maso 100 kg -> 30 kg
Mléko 250 kg -> 10 kg
Ještě než se pustím do tabulky, chci vysvětlit, jakým způsobem jsem upravoval hodnoty. Člověk denně potřebuje 2000 kcal, aby se udržel v chodu. Plus dalších 2000 kcal na to, aby mohl od rána do večera makat jako šroub, tím pádem 4000 kcal denně, což je přibližně 1,5 milionu kcal ročně. Tahle hodnota počítá s každodenní těžkou fyzickou prací od úsvitu do soumraku. A jen tak mimochodem, podle původního množství jídla dosahujeme skoro 90 % této energie, ale pochybuju, že ji i vydáme. No to je ale jedno.
Teď něco k popisu tabulky. Budu to brát řádek po řádku a vysvětlovat, proč a jak došlo ke změnám. Obilí zvednuto o polovinu, má vysoké výnosy vzhledem k ploše a i historicky je to ověřená strava. Tady ale pozor na druh obiloviny. Vím, že teď se jí primárně pšenice, ale doporučuji ji pěstovat maximálně 50% celkového objemu, nebo ještě méně. Lepší volbou je oves, žito, ječmen. Obsahují jiné látky a i celiakům to nebude dělat takový bordel v žaludku (i když samozřejmě bude dělat pořád, lepek je ve všem obilí). Já sám třeba pšenici omezuji právě kvůli tomu, že lepek z pšenice moc dobře nesnesu, ale třebas ovesné vločky jsou mnohem lepší.
Na tuk jsem ani nesáhl, i když ho asi tolik nebude. Ořechy nejsou důležité, nechány původní. Ovoce, zelenina, luštěniny. Zde došlo k násobnému nárůstu, jelikož musíme dohnat deficity, které vysvětlím později. Obecně jsem se vracel k poměrům ve stravě před 100+ lety, ale trošičku jsem ji poupravil. Velké množství zeleniny a ovoce sice bude minimálně první roky problém, ale potom už si na to tělo zvykne. Plus je v zelenině a ovoci hodně vlákniny a dalších věcí, které nám zajistí pocit nasycení. Tím by se mohly zachovat i vcelku velkorysé porce. Brambory zvýšeny jen jako důsledek a náhrada za maso.
Cukr jsem naprosto vyškrtl, protože prostě nebude. Výroba je technicky, plošně i časově náročná. Ale alespoň částečně jsem ho nahradil medem, kde se včelky budou hodit i pro další účel, sad. Mák je opět pro přežití nedůležitý, ale když už byl v původním článku, nechal jsem to tak. Do vajec jsem napsal „kolik bude“ protože slepičky prostě nesou, jak se jim chce a kolik jim je (sami jich pár máme, vím, o čem mluvím). Ale vejce nejsou zase tolik důležitá, takže nevadí. Mléko a maso jsem snížil na minimum, protože kdysi prostě nebylo. A nikomu to nevadilo. Se zvířaty je potíž, že i ona mají hlad a taky se musí krmit. Takže půjdeme cestou nejmenšího odporu.
Pro jednoho člověka počítám 1 krávu, 2 prasata a 10 slepic (přičemž to je spíše pro rodinu). Krávu v létě vyvedeme na pastvu, prasata do lesa na žaludy a 300 kg obilí bude jen rezerva na zimu, Plus seno z louky, o ní později. Slepičkám bude stačit na rok 200 kg obilí, nebo můžeme udělat velikánský výběh, kde budou mít čerstvou trávu, a příkrm bude potřeba jen na zimu. Do obce bych pak ještě viděl pár kohoutů, býka a čuníka (i když čuníka může mít každá rodina, u prasat je jedno, jestli to je holka nebo kluk, obojí chutná stejně ).
Tak a teď to musíme mít na čem pěstovat. Ať to nemusím psát do vět, mrkněte na další seznam, vždy je v řádku plodina, její výnos, a potřebná plocha v m2:
Mák: 600 kg/ha, 20 m2
Luštěniny (hrách a čočka, 1:1): průměrně 1500 kg/ha, 300 m2
Zelenina: Cca 1000 kg/ha(mrkev až 6000 například), 400 m2
Brambory: 20000 kg/ha, 150 m2
Obilí: Například oves 6000 kg/ha, pšenice i dvakrát tolik, 2000 m2 pro oves
Na ovoce stačí hektarový sad pro rodinu, která se o něj prakticky nemusí starat. Navrch hektar louky pro seno a zvířata a hektar lesa na dřevo a lesní plody, nebo dokonce divočáka . Sečteno a podtrženo, potřebujeme 0,3 ha orné půdy na osobu a po hektaru na les, louku a sad pro rodinu.
Ornou půdu bych vynásobil 2, což nám pokryje obchod, neúrodu i snižující se produkci kvůli nepoužívání hnojiv (na to se myslím v původním článku zapomnělo úplně). Hnojení bych řešil velkou hromadou kompostu, na které by byl nepořádek od zvířat, zbytky z kuchyně (pokud nějaké budou), zbytky po zabíjačkách a tak podobně. Ale musí být v dostatečné vzdáleností, abychom si neudělali druhý malý Velký Průser . Kdo někdy jel kolem právě hnojeného pole, pochopí.
P.S.: Napadla mě ještě myšlenka mít při cca 10 rodinách a +- 50 dětech ještě tak 10 ha obecního pozemku, na kterém by se pěstovaly brambory a pšenice nebo jiné plodiny jako rezerva a k tomu i obecní chlívek a stáj s nějakým rozumným počtem zvířat, živených právě z obecního. Jako jakási záloha v případě, že by se neurodilo nebo přišli noví lidé (když bude mimo obecní málo úrody, nechá se třeba jen jeden čuník a tři paní čuníkové, ze zbytku bude maso a to, co by snědli oni, sní ti, kterým se neurodilo). Na takovém pozemku by mohli „robotovat“ třeba jeden den v týdnu všichni ze společenství (nepočítal jsem, jestli by jeden den v týdnu stačil, ale mohl by, při 25 lidech (počítám 10 mužů, 5 žen a 10 práceschopných dětí ve věku 15+, i když i devítiletý prcek může pomáhat).