[kublaj-chan]

Teraz som objavil výbornú metódu pestovania zemiakov na farmárenie po VP a to bramborove veže(vhodné na pestovanie v ohradenej post apo dedine) a brambory v sene(vhodná metóda keď sa vám nebude chcieť okopávať zemiaky a nebudete sa už báť nechať pole bez stráženia).

Bramborové věže

Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15 – 20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy(vhodné použiť kompost 2/3 a zem 1/3, na kompost stačí tráva, seno,... ktoré dáme na kopu pred zimou a po zime použijeme, takže čiastočne rozložené(nie štandardní kompost)). Když nať opět vyroste asi na 15 – 20 cm. znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou.... A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Viděli jsme bramborové věže, které byly až 1,2 metru vysoké. V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, pomocí starých pneumatik, prken apod. Andští zemědělci při sklizni brambor uskladňovaly brambory v hromadách pokrytých slámou, která má brambory chránit před mrazem a jinými rozmary počasí.

Pěstování brambor v seně

Pěstování brambor v seně úspěšně vyzkoušela jedna německá rodina v Porýní v roce 2004. Jejich návod zní:
1. Vybereme místo (louku), kde chceme pěstovat brambory. Na určené ploše posekáme trávu a rozprostřeme na ní brambory. My jsme na začátku května posekaly na louce trávu a poté na plochu 3 x 4 metry rozprostřeli asi 15 kg brambor určených k sadbě. Vzdálenost mezi jednotlivými hlízami byla asi 40 x 40 cm. Brambory mají rády humózní, na výživu bohatou půdu a otevřená, slunečná stanoviště. Růst je možno urychlit předklíčením brambor před sadbou.
2. Na rozložené brambory se navrší seno popř. sláma nebo jemně nasekaná tráva (třeba ze sousedovy sekačky ) do výšky asi 40 cm. Listí či větve k mulčování nejsou vhodné.
3. Po navršení sena se plocha řádně zaleje, tím nám vrstva sena pěkně slehne. Pokud je suché léto, je třeba čas od času brambory zalít. Spíše zřídka, ale o to vydatněji.
4. Asi 6 týdnů trvá než si brambory najdou cestu senem a vykouknou ven. Pokud by se ukázal i nějaký plevel, mělo by stačit ho přikrýt trochou sena.
5. Správný čas pro sklizeň nastává v okamžiku, kdy bramborová nať a listy uschnou. Potom už stačí vrstvu sena srolovat jako koberec a posbírat úrodu. My jsme sklízeli v polovině října a výnos činil asi 55 kg brambor.

[kublaj-chan]

Ak to nebude vadiť tak sem dám návod(radu, poznatky) z pestovania zemiakov v bareloch/vreciach(to isté ako vo vežiach) autor je miki a fórum na rozpad.cz :

Zdravím.
Způsob pěstování využívá toho, že brambor když klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Já sám jsem to takto pěstoval ve svém mládí a mohu potvrdit, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv, jediné nářadí, které vezmete do ruky je lopata. Čím více zpracujete organického odpadu, (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin a pod.) tím méně hnojiv. Brambory vyžadují mnoho dusíku nejlépe koňský hnůj, ale stačí i dobrý kompost zalívaný splaškami ze senkrovny (septiku). Nepamatuji si, že by se někdy septik vyvážel do čističky "hovnocucem", vždy šel na kompost a nebo pole.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10 cm kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10-15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlíny. Nechají se pouze vrcholové listy s částí cca 5 cm stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny ale i plodné kořeny na kterých jsou hlízy. A tak se pokračuje dále až se dospěje k hornímu okraji pytle a nebo sudu (igelit pytle se postupně jak přisypáváme hlínu roluje zespod nahoru) . Brambora na vrcholu vegetace má silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zárověň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle a nebo soudku, se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že brambora je částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel a nebo barel o průměru cca 30 cm a výšce 1 m dá v optimálním případě 3 násobnou sklizeň.
Oba dva způsoby mají stejný (až na maličkosti) způsob pěstování. A oba mají své výhody a nevýhody :

1) pytle.
Výhody:
- Pytle od hnojiv jsou lépe skladovatelné po sklizni.
- Pytle se dají ve většině případů použít, použité od různých hnojiv a jsou zadarmo jako odpad.
- U pytlů stačí pouze odstřihnout spodní dva rohy.
- Jako pytle na pěstování se dají použít též kupované tzv. odpadní pytle, jsou ovšem slabé a mají tendenci se
protrhnout.
- V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška zeminy. Při začátku pěstování je igelit pytle srolován na okraji
a k rostlině jde více světla.
- Brambory sázíme předklíčené již v dubnu. Když je zima, jarní mrazíky, tak se dají srolované obruby narovnat a vytvoří
nad rostlinami takový jakýsi skleník. Vrchní okraje se spojí třeba kolíčky na prádlo.
- Až trojnásobná sklizeň na jednotku plochy.
- Dnes se dají sehnat jako odpad při balení výrobků. Třeba po hnojivech, výhoda jsou silné.
- Pytle dáváme těsně k sobě. Lepší využití místa.

Nevýhody :
- Špatná manipulace, ruce po nich kloužou.
- pytle mají malou trvanlivost. Po třech, čtyřech letech je igelit sluncem narušen (degradován) a postupně praská a
rozpadá se.
- nedají se skládat na sebe jako barely.
- Odpadkové pytle se dají použít max 1 x, silnější 2 x.

2) Barely:
Výhody :
- Dají se skládat do dvou řad nad sebou, lepší využití místa, až 6 násobná sklizeň na jednotku plochy.
- Lepší manipulace, dva lidi barel plný hlíny a vyrostlých brambor sundají z druhé řady úplně v pohodě váha tak 80-100 kg
podle velikosti barelu.
- při navrtání dir v protilehlé části dna, kterou se barely překrývají se spodní řadou, jsou spodní barely vodou která
vyteče z vrchních zalévány i s hnojivy, které se vyplaví. Zaléváme tudíž nejdříve horní a po hodině i spodní barely.
- Barely plné hlíny jsou velmi dobrou ochranou před střelbou jako třeba druhý obraný val.
- Vzhledem k tomu, že při skládání je mezi nimi mezera musí být první řada překryta druhou ve spodní řadě. Alespoň
základní ochrana proti střelám

Nevýhody :
- výsadba musí být provedena až je po zmrzlých. Není možné přikrytí jako u igel. pytlů a navíc kov barelu, velmi účinně
ochlazuje prostředí uvnitř.
- Při dosypávání hlíny v barelech je obtížnější manipulace, barely horní řady přesahují částečně do půdorysu spodní řady.
- Dosypávání horní řady je možné pouze z nějaké podložky, štaflí.
- Barely zaujímají velký prostor na uskladnění.
- Rostliny v barelu nejsou (po prvotní část růstu) na světle a proto se neúměrně vytahují (jsou tenké stonky). No dyť
když se nedá barel srolovat.
- Barely se musí na protilehlých stranách provrtat nebo prorazit, nejlépe tak aby otvory vrchních barelů byly nad hlínou
spodních.
- Sice snadná ale přesto pomoc druhého člověka při manipulaci s vrchní řadou je nutná. Teda pokud se nespokojíte s
tím, že vrchní řadu před sklizní zvrhnete z té horní, hrozí sice pomačkání plechu barelu ale ten se dá šlapáním dát do
původního tvaru.
- Barely je třeba vevnitř natřít, nejlepší je asfalt rozpuštěný za tepla v naftě a nebo benzínu, pozor na oheň, odstavit
horký asfalt z ohně a v dostatečné vzdálenosti zamíchat benzín. Nepodceňujte, mě to při tom blaflo a byl to fajnovej
požár. Asfalt nesmí být přehřátý, jinak při zamíchání benzín vyprchá.
- část vnější směrem na sever natřete černou barvou a na jih bílou, Bílá je nutná, v létě by se přehřívaly kořeny a
brambory zahynou.
- barely musí být svojí plochou stavěny na severní stranu pozemku, tak aby byly osluněny jižním slunkem.
Proto se jako druhý val proti střelbě dají použít omezeně, pouze na severní straně.
- Barely je nutné pokládat s mezerou mezi nimi, překrytí horního dna může být tak cca 5 cm, spodní rostliny by neměly moc světla.
- Povrch země pod barely je nutné urovnat aby byly stabilní i ty ve vrchní řadě.

Tak a to jsou moje zkušenosti z mládí u rodičů a dnes na zahradě to dělám stejně. Minimum námahy, úspora místa skoro žádná hnojiva, shnije tam jakýkoliv bordel co se normálně odhazuje do popelnic včetně popele z kamen. A úroda jaké bych nedosáhl ani náhodou na jednom aru plochy a s neúměrnou námahou (někdy bylo v bramborách víc plevele než natě brambor, pravidelně ke konci vegetace). V barelu ani plevílek. A to mám pouze 15 ks barelů, průměr 40 cm
výška 80 cm z plechu.
A když se na podzim podíváte na ty pytle a žlutoučké brambůrky tak je to radost. Doporučuji zkusit, budete překvapeni.
miki

http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=47&t=883

[Raukola]

Chtěla bych se zeptat, co všechno se může dávat do kompostu - v tomhto textu http://www.puruplast.cz/listi-plna-zahr ... -kompostu/ píšou že listí jehličí.. to tam vůbec nedáváme, vždy´t jehličí to se snad ani nemůže zkompostovat ne?

[Zantur]

Chtěla bych se zeptat, co všechno se může dávat do kompostu - v tomhto textu http://www.puruplast.cz/listi-plna-zahr ... -kompostu/ píšou že listí jehličí.. to tam vůbec nedáváme, vždy´t jehličí to se snad ani nemůže zkompostovat ne?

Obleč se, vyjdi z domu, najdi nějaký jehličnatý porost, vem klacík a rozhrň zem pod spadaným jehličím. Pak přijď říct, co si našla

(a nebo já ti to řeknu... vrstvu bohatého humusu vzniklého kompostováním jehličí a listů )