Já osobně dávám přednost kombinované výrobě elektřiny a tepla. Jako zdroj doporučuji dřevo, nebo křídlatku.
Nejefektivnější je výroba dřevoplynu a jeho spalování ve spalovacím motoru. To ale znamená mít skutečně fungující obec s technicky nadanými lidmi, spalovací motor není legrace udržovat v chodu, je třeba mít slušně vybavenou dílnu a přinejmenším zásoby olejů a náhradních dílů.
Dlouhodobě udržitelnější je Stirlingův motor. Kotel na štěpku dokáže vyrobit v pohodě 3 kWh elektrické energie a spoustu tepla. První Stirlingův motor postavil kovář před 200 lety, takže jeho údržba asi není moc náročná

Nejlepší volbou by asi mohly být termočlánky, nejlépe polovodičové. Otázkou je, jak dlouho vydrží fungovat. Obávám se, že zde bude podobný problém jako s fotovoltaikou, tedy, omezená životnost.
Výroba dřevoplynu má i další plusy. Odpadním produktem může být velmi kvalitní dřevěné uhlí. To se dá použít třeba i na výrobu cihel v kruhové peci, pálení keramiky, ale i v kovářské výhni. A drobné kousky dřevěného uhlí, zaorané do země ji úžasným způsobem zúrodňují. Dřevěné uhlí na sebe váže vodu a hnojiva, uvolňuje je postupně. Tedy, méně hnojení a zalévání. A protože jsme na PostApo, tak se dřevěné uhlí dá použít i na plynové masky..
Nevýhodou dřevoplynu ale je fakt, že obsahuje Oxid Uhelnatý, tedy CO, což je dost otravná mrcha. Takže generátor dřevoplynu a motor na výrobu elektřiny by musely stát v nějaké stavbě trochu dále od obytných budov, rozhodně ne ve sklepě. Dostatek elektřiny a tepla z místních zdrojů v obci by ale za to rozhodně stál.
Na dřevoplyn se dá i jezdit, stejně jako za války. Traktor, náklaďák, SUV-čko s dřevoplynovým pohonem není nic nereálného. Za války dokonce Škoda Plzeň opravovala obrněné transportéry Hakl (kolopásové) a montovala do nich právě generátory dřevoplynu. Takové OT-čko z armádního výprodeje, přestavěné na dřevoplyn by bylo docela významným příspěvkem k obraně obce po VP
