Vím, že to bylo myšleno jen jako nadhoz do větru, ale stejně bych se k tomu rád vyjádřil (a doufám, že mi to nebudete mít za zlé) - souhlasím s tím, že antický svět byl značně vyspělý a jistě bychom se od něj mohli (a měli!) mnohé přiučit - za příklad mohu uvést hlavně dobu Augustovu a vůbec krizi římské republiky, která se v mnohém podobá krizi současné západní civilizace (rozpad tradičního rodinného modelu, korupce a vůbec rozklad klasických politických struktur, zánik domácího řemesla a zemědělství, závislost na zahraničním dovozu - rozuměj na úkor domácí výroby, finanční krize, vojenská změkčilost, lenost obyvatelstva, nezájem o všeobecné dění atd. atd. atd.)
Na druhou stranu hraje drtivá většina argumentů proti tvé myšlence k návratu (či transformaci) k antickému stylu života a myšlení, dovolím si jich tu jen pár vypíchnout jen tak pro zajímavost a zamyšlení (o každém lze rozepsat vícero, ale jen ten základ postačí, a víc se k tomu vracet nebudu, protože to nepatří do tohoto vlákna...
) Vše je bráno s ohledem na kompletní odbourání používání ropy, tzn. ke kroku zpět z doby plastu do doby železa a bronzu...
1. ohledně demokracie (respektive politického systému) musíš přesně specifikovat, zda Řecko nebo Řím... pokud Řecko, máš na mysli Atény, které jsou nám předkládány jako vzor demokracie? Pokud ano, musím tě vyvést z omylu, protože aténská demokracie i v té nejčistší a nejfunkčnější formě byla na hony vzdálena tomu, jak dnes demokracii chápeme my... pokud ne Athény, tak jsme Řecko vyčerpali, protože ostatní poleis byla směs oligarchií, aristokracií, teokracií, despocií,... (BTW nic proti tomu, protože v některých okamžicích fungovaly tyhle politické systémy lépe než vybásněná aténská demokracie
)
Pokud bychom mluvili o Římu, musíme si zase ujasnit, o jaké době mluvíme - Řím v době největšího rozmachu a funkčnosti? Potom se nejednalo o demokracii, ale o republiku (což z pohledu politologie není to samé) a i tak jen podle občanského a majetkového cenzu, který by pro většinu dnešních lidí byl nepřijatelný. Řada historiků si troufá tu nejzlatější římskou republiku označit za skrytou oligarchii a fakticky nemají daleko od pravdy... ostatní období Říma jsou klasicky despotická (a tentokrát narozdíl od Řecka má slovo despota už pejorativní nádech)
toliko k politice...
2. drobná vsuvka - v době Augusta Octaviána (27 př. n. l. - 14 n. l.) tedy zlatý věk, neboť Augustus úspěšně vytáhnul Impérium ze špíny republiky (její politickou kostřičku už ale předtím na prach rozdrtil jeho nevlastní otec Gaius Julius), žilo na území celého Římského Impéria 5 mil. mužů. Oproti tomu EU čítá cca 500 mil. obyvatel (pokud bys zahrnoval do oné transformace jen a pouze západní svět, totiž bez Číny, Indie, atd., nakrásno by ses bez větších problémů dostal k 1,5 miliardě možná i víc) - nemůžeš očekávat, že se takové množství lidí jen tak navrátí k "době bronzu a železa"...samozřejmě to myslím nadneseně, ale ten populační rozdíl je snad hovořící sám za sebe...
3. Souhlas s tím, že antické státy nebyly závislé na neobnovitelných zdrojích, ale také nebyly na takové technologické i kulturní (to je na delší povídání) úrovni, jako náš západní svět... co dnešní styl komunikace - ještě na počátku 19. století, když se poštovní dostavník vydal z Berlína do Prahy, trvala mu cesta skoro měsíc - ve starém Římě na tom nebyli o moc lépe. S tím souvisí i cestování, ale třeba také zásobování - myslíš, že by nám zůstala taková nabídka v obchodech? Kompletně vše by se zkomplikovalo, ne-li rovnou znemožnilo...
Nehledě na to, že pokud se Říman (rozuměj občan, tzn. ten privilegovaný x nikoliv obyvatel říše, kterých byl v těch zlatých dobách republiky více než desetinásobek oproti občanům - všeobecné občanství byla až reakce caesarů na úpadek Impéria, snaha o naklonění si chudnoucích a extremizujících se obyvatel říše) měl dobře, stála za tím vesměs otrocká práce. Tak to mimochodem bylo i v Aténách - aby mohl Sofokles či Platon filosofovat a dělat politiku, musel za ně někdo dělat na tom poli. Oni manuálně nemakali nikdy ve svých dlouhých životech...
A takhle bych mohl pokračovat dál a dál, ale jak jsem psal - nepatří to do topiku...
Podle mého názoru by se společnost neměla obrátit zpět (z hlediska dějin se nikdy společnost nevrací zpět, ale jde ve stoupající spirále kupředu - tzn. některé momenty jsou podobné, ale obecná situace a vztahy mezi sledovanými skutečnostmi jsou naprosto odlišné), ale měla by se transformovat dnešní realita do funkčního upgradu...
V rámci politiky v budoucnu nevidím místo pro demokracii (ve velkých počtech tento politický systém selhává, což pochopili i v těch Aténách a nastavili si občanský cenzus), ale opět - to patří do jiného topiku...
V rámci závislosti na ropě - to už je věc jiná, zde by se společnost/civilizace měla rozhodně přeorientovat, ale opět to nelze řešit extrémně...To jako najednou máme přestat používat ropu na cokoliv? Blbost! S těmi zásobami to stále není tak zlé, je jen potřeba upravit dnešní spotřebu a stanovit si priority = nejvíce bych sáhnul na ropné produkty jako palivo, pro dalších řadu výrobků z ropy (od plastů, gum, atd.) lze podle konkrétního užití nalézt při troše snahy různé alternativy a ten zbytek se dál může vyrábět z té ropy - v konečném důsledku toho nezbude z celého koláče tolik, jak by se na první pohled zdálo...
Omlouvám se za román, pokud by někdo chtěl dál řešit onen Řím/Řecko, tak přes soukromky, ať nespamujeme do topiku
PS: Ne, Řím nepadnul kvůli nějaké surovině, těch problémů (politické, vojenské, správní, demografické,...) byla celá řada a táhly se s Impériem několik staletí.