Stránka 1 z 1

Potravinová soběstačnost

PříspěvekNapsal: ned 04. kvě 2014 11:25:27
od Eruve0
Zdravím vás,

Dnes ráno jsem se probudil kolem 10 hodiny po večerním flámu a zjistil jsem jednu strašlivou věc.Měli jsme tu návštěvu,oslavu...a že si udělám snídani.bohužel jsem s hrůzou zjistil, že lednice i špajz je prázdný a nezbývalo mi nic jiného než šáhnout rychle po konzervách,protože hlad byl ukrutný a penny naproti má zavřeno z důvodu technické odstávky. A v tom mi vyskočila jednoduchá otázka. Co bych sakra dělal, kdyby ted byl VP.Zbraně mám,medikamenty a jídlo cca na měsíc taky,ale co potom ??? Máme starý statek, uprostřed lesů a luk,kde nejbližší další živá duše bydlí 7km daleko....je tam oploceno 6500m2 zemědělské půdy,která je obehnaná plotem,ostnatý drát je uložen ve stodole a kolem celého tohoto pozemku,který si přestavte jako obdelník teče ze tří stran potok 1m široký s hrázkou cca 2 m vysokou...a z jedné strany je stavení.okolo je pak 2km na každou stranu pouze rovná louka a poté lesy.Nejbližší rybníky jsou cca 1km vzdálené o výměře cca 200ha...o kousek dál je asi 10 dalších o stejné výměře.Otázka je jednoduchá. Co by jste vysadily za plodiny, aby zde dokázala samostatně přežít skupinka 10-20 lidí bez větších problémů i několik let. V tom stavení jsou stroje,soustruhy apod...ještě po pradědovi z roku 1910 plně funkční,takže ledacos si tam lze vyrobit...ale přece jen. Co všechno by jsme měli pěstovat, aby jsme dokázali říct,jsme samostatní ???

Rád bych znal názor a rady Vás ostatních. Protože když jsou prostory,možnosti...proč je tedy nevyužít :)

Re: Potravinová soběstačnost

PříspěvekNapsal: stř 07. kvě 2014 10:21:19
od sahaw
Zalezi kolik do toho chces dat casu a penez.

Uz nekde jinde jsem uz odpovidal na to, tak jen zkopiruji odpoved. viz:

citace z preppers.cz
Je tu nekolik moznosti.

1. Pokud je malo casu, tak nejlepsi je udelat ovocny sad. Nakoupit stromky, ktere zacnou plodit za 2-3 roky. Kere za rok. Sehnat si hodne zavarovacich sklenic, brutar, upravit sklep atd. Pak bude dostatek jidla a zabere ti udrzba jen jeden vikend v roce.

Idealni by bylo,k dyby pozemek byl oplcen a tak tam dal slepice. Tak bys mel sad a k tomu bys jednou vecer dal slepicim zrni a rovnou sebral vajicka. Vyhoda je ta, ze slepice si sami naleznou dost jidla a doslova udelaji z pudy pekne jemnou pudu. Tak pak pokud neco stane ,tak staci slepice dat do mensiho prostoru a udelat v sade zeleninove zahony.

2. Pokud je hodne casu. Pokud je hodne casu, tak tam pestovat potraviny. To je nejlepsi reseni, ale kdo ma ted hodne casu. Pokud pozemek ma travnaty koberec, tak bez techniky zryt bude makacka. A ten koberec je vlastne to nejcennejsi na pude. Dokud se nezlozi, tak puda nebude moc vyzivna. Tak prvni rok je dobre pestovat nektere druhy rep(cukrovka,turin,vodnice,cervena repa,rekvicky,..). Da se zkusit i kukurice. Mel jsem s ni uspech, ale nepociatejte, ze vyrostou klasy vic jak 12 cm.

Idealni je zas ovocny sad, kde budou vetsi mezery na zahony. Pomalu hromadit nekde zeminu z kompostu nebo odjinud a pokud nastane krize, tak staci jen mezi stromy, kde je docela dost svetla preusnout par kolecek zeminy a udelat tam zahon. Tedy ten travni koberec zakryt a muzete pestovat. Je to velmi rychle reseni nez pudu ryt. Behem roku se ten koberec rozlozi. Protoze clovek a zvirata produkuji odpad, tak muze clovek pomalu hnojit. A pokud je dispozice voda, tak porad zalevat. Pak je o dost vetsi vynos nez, kdyz to nechate jen tak. Ale to zas stoji energii.

Co pestovat?
Pestujete to co se vam na pozemku osvecilo. Nekterym jdou vyborne brambory. Nekterym zas nektere druhy repy, kukurici atd. Zas musite pestovat i to co vyuzijete. Pokud mate slepice nebo prasata, tak urcite pestovat brambory pokud se jim dari.

Zvirata jsou vlastne odpadkove kose, tak muzete zkutecne pestovat co chcete, protoze nic nemusite vyhodit. Pokud nemate zadne zvirata, tak zas bych se klonil k sadu.

Pokud nebudete ropa, tak se bude pestovat nenarocne plodiny na obdelavani. Z obilnin vidim jedine kukurici. A pestovat asi brambory, ale pokud nekdo nema zvirata, tak bude pestovat nektere druhy repy, protoze mit doma uskladnene treba 500kg brambor je dost nerealne. Brambory se do roka zkazi, ale semena vydrzi i 5-10 let pri dobrem skladovani a porad klici.

Tak nejlepsi pokud nemate dost casu nebo nevite jak vyuzit ty potraviny si udelat par zahonku a vyzkouset co nejvic se tam dari. A pak se na to zamerit. Pomalu si vytvaret velkou zasobu zeminy, ktera pujde snadno prenest a dat na zelene koberce. Udelat si vetsi zasobu semen. A udelat z pozemku sad.


Mam zkusenosti, ze prvni rok jsou nejlepsi cukrovka,turin,vodnice,cervena repa a kukurice. Zkuste i zakrsle lusteniny jako hrach a fazole.

Je velmi dobre mit seznam alespon 10 bylinek(rostlinek), ktere jsou trvalky a podporovat je na pozemku k rustu. Jako koprivy, kren, hluchavka bila, pampeliska, lesni jahody, jitrocel, mata,rebricek,,... ktere muzou poslouzit jako listova zelenina.

Pokud neco se stane, tak nouze:
Tak mineraly a vitaminy ziskate z bylinek. Sacharidy, bilkoviny a tuky ziskate z kukurice a lustenin.
Repy vam daji vitmainy, mineraly a i nejake ty sacharidy. Hlavne vytvari opticky klam a zveda moralku, kdyz vidite, ze mate hodne rep. A pro udrzeni pohody komunity/skupinky je hodne dulezite mit hodne jidla.

Pokud je pozemek zanedbany, tak masa tam bude dost. Sneky a zas sneky. :)

Pamatujte, ze se budete venovat hodne casu priprave, tak nebude odkazani na kukuricne kase zakusujici bylinkami, ale budete si moc denne dat treba omeletu z vajicek a kukuricny chleba a zapit mlekem.

A jak vzdy rad opakuji: Vyplati se ted nakoupit za 5kc/kg psenice a uskladnit nez pak se pokoust ho pestovat. :)

Re: Potravinová soběstačnost

PříspěvekNapsal: čtv 15. kvě 2014 12:26:00
od martel
Jako první plodinu rozhodně brambory. Staší zorat/zrýt pozemek a zasázet. Brambory dokáží udolat většinu plevelů (zvlášť, když jim pomáháte přihrnováním.). Pro rozumné pěstování řepy potřebujete obrušované osivo, jinak je práce s jednocením šílená. A skladování brambor není až takový problém. Buď v kvalitním sklepu (před sklizní vybílit a do vápna přidat CuSO4). Nebo vydrží i v hlubším krechtu. To s pšenicí nebo kukuřicí udělat nemůžete. A těch 500kg brambor, to je trošku málo. Uvědomte si, že to bude muset stačit vaší rodině + zvířatům. A ještě vám musí zbýt pěkné, zdravé menší hlízy na příští rok na sadbu.

Další variantou jsou Hellianthus Tuberasus - topinambury. Výnosy jsou cca 1/2 tuny z aru, ale je to trvalka. Nevadí jim mráz, tj, nemusí se na zimu sklízet, můžete si je vyhrabat až v zimě. Zelená hmota není na rozdíl od brambor jedovatá a dá se skrmovat (zvířata se po ní můžou utlouct). Z hektaru sklidíte cca 50 tun hlíz, na výsadbu spotřebujete cca 2 tuny. Když budete mít osázeno víc než spotřebujete, můžete na pozemek pustit prasata (i v zimě) a ony se samy obslouží. V druhé půlce léta a na podzim bude dobytek spásat listy a lodyhy. Jediná nevýhoda je, že hlízy jsou pevně přirostlé ke kořínkům, nehodí se tedy pro strojní sklizeň. Hlízy obsahují jen malé množství škrobu, zásobní látkou je polysachgarid inulin. Vzhledem k malému obsahu škrobu jsou vhodné pro diabetiky. Chuťově jsou truchu jiné než brambory, jsou nasládlé s ořechovou příchutí.

Jediný problém s topinamburem: "...způsobuje větry. Ne ty jemné, které umí jen dámy, ale spíše takové připomínající rachot vojenské pochodové kapely."

Re: Potravinová soběstačnost

PříspěvekNapsal: pát 16. kvě 2014 7:17:50
od Eruve0
Chlapy díky moc. Takže jak pokračují práce. Kolem celé jedné strany pozemku jsme vysázel maliny,ostružiny,angrešt,rybíz a borůvky. Na 1.8Ha jsou nyní brambory, a jelikož jsem zjistil, že jedna část pozemku je chráněná pouze hustým lesem osázel jsem ho vrbama. Proč Vrbama...mám s nimi velmi dobrou zkušenost,rostou rychle,zvěř se v nich ráda usídlí a když se zastříhavají udělají neprostupnou džungli,a z proutí táta umí udělat naprosto cokoliv jako bývalí zaměstnanec firmy,která právě proutí zpracovávala. Takže, řekněme, že všechna ovoce/zelenina/ apod...nám plodí,ale to je jeden rok. Co ten další ?? Všechny keře (maliny apod...se rozmnoží sami) postupem času je to horší jak plevel :D.Takže alespoň pro zatím jsme schopni nějakou potravu si obstarat. Ale nebudem si dělat iluze o tom, že léky apod...tu budou na pořád. Takže potřebujem dezinfekce,léky proti bolesti apod...Nyní bych se chtěl zeptat, máte nějaké konkrétní zkušenosti s léčivkami,které se dají pěstovat v našich podmínkách a opravdu dokáží hodně pomoci ? Ted nemyslí,že si udělám odvar z březové kůry na bolest, ale opravdu nějaké konkrétní rostlinky, které mohu použít na bolest,zánět apod... ? Samozřejmě mám nějaké zkušenosti více či méně úspěšné s některými rostlinkami,ale velice rád se přiučím. Děkuji ;)

Re: Potravinová soběstačnost

PříspěvekNapsal: stř 16. črc 2014 9:50:30
od Zipy
U nás se velmi osvědčily následující bylinky: máta - zná asi každý, používá se při problémech s trávicím traktem. Řebříček - má dezinfekční účinky, zlepšuje trávení, tlumí krvácení a dívkám tlumí menstruační bolesti. Šalvěj - dobrý proti bolestem v krku, rýmě, kašli, pomáhá i při problémech se žlučníkem + se používá jako koření. Lichořeřišnice - má antibakteriální účinky a údajně by si měla poradit například i se streptokoky, stafylokoky a dalšími velmi odolnými bakteriemi + je celá jedlá, my ji třeba přidáváme do salátů. Křen - opět na trávicí trakt a zevně se dá použít při různých zánětech, otocích nebo bolestech kloubů a svalů (uděláš placku a plácneš to na postižené místo, které se pak víc prokrví, tudíž přestává bolet). Všechno to jsou poměrně bezúdržbové a nenáročné rostlinky, které u nás na zahradě zvládají i těžkou jílovitou půdu a tuhé zimy. Řebříček a křen mají velmi rádi rumiště nebo navážku, u nás rostou na směsi stavebního (cihly, rozbité kachlíky) a zahradního odpadu. Křen rád zplaňuje a pak je dost těžké se ho zbavit, takže se na něj musí dát pozor, aby se moc nerozrostl. Lichořeřišnice je jednoletka, která má ale velká a snadno viditelná semena, takže se snadno sklidí, uloží do papírového pytlíku a na jaře zas můžeš sázet.
Těch léčivek je opravdu hodně, ale tyhle máme ozkoušené, že nám rostou i v poměrně nepříznivých podmínkách. Doporučuji co nejdříve založit kompost, protože ten umožňuje pěstovat řadu rostlin i tam, kde by normálně nerostly. Jak už jsem zmínila výše, tak u nás je těžká jílovitá půda, která většině rostlin nevyhovuje, ale stačí jim přisypat trochu kompostu a rostlinky se hned chytnou. Není ani potřeba mít nějaký drahý kompostér z hobby marketu, stačí si stlouct ohrádku z prken a začít tam sypat kuchyňský odpad, který se občas prokládá trávou a větvičkami.

Re: Potravinová soběstačnost

PříspěvekNapsal: pon 11. srp 2014 14:40:26
od Misazap
Ahoj,k tématu pěstování plodin bych doporučila literaturu "kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku od Jaroslava Svobody. Nebudu se tu moc rozepisovat,píšu z mobilu a to není moc pohodlné. V této knize je třeba citace, kdy nějaká organizace vypocetla,že 2ha uživí 1 člověka ziviciho se masitou stravou, nebo 14 vegetariánů a nebo 50 veganů. Péče o zvířata je nejnáročnější. Ale sama bych do toho nesla,aspoň slepice,králíky a viet.prasata.
Taky píše,např. Plně plodicí jedlý kastanovnik uživí jednoho člověka po celou zimu. Z kaštanů,ale i žaludů se dá dělat mouka. Obecně jsou nejvíc užitné právě stromy.
Angresty,rybizy,maliny,fajn zpestření. Borůvky - předpokládám kanadské,potřebují kyselou půdu,opak všech jiných rostlin.pokud se o ne nebudeš strarat,plodit časem nebudou.
Toho jak začít je opravdu moc,nedá se to jednoduše sepsat.doporučuju tu knížku,případně web autora ekozahrady.com, ale kniha je lepší.