Forum.Postapo.cz

Znate nejaky vhodny zpusob ochrany dreva(ploty,...) z prirodnich zdroju?
Myslim,ze chemicke osetreni po VP nebude moc realny.

moc eko to není ale vyjetej olej je supr

Oheň.

Olej, včelí vosk.

dehet, vyráběl se i ve středověku... stejně tak terpentýn (je tekutina získávaná destilací pryskyřice ze stromů, zejména z borovic) smíšený se včelím voskem se dlouho používá jako vosk pro ochranu nábytku. V jednom dílu s Rayem Mearsem viděl jak si výrobce tradičních běžek vyrobil terpentýn a tím je natřel aby je ochránil - nevyužíval žádné speciální vybavení pouze velký kovový sud.

nebo využívat modřín
Tvrdost dřeva z modřínu je srovnatelná s tvrdostí dubu.
Pokud se týká stálosti proti působení atmosférických vlivů, nemá modřín mnoho konkurentů. Díky vysoké pevnosti a specifickému složení své smůly je dřevo modřínu nepřekonatelné v odolnosti vůči hnilobě a v tomto ukazateli překonává dvakrát taková tvrdá dřeva, jako jsou dub a jasan.
Speciální složení smůly způsobuje, že dřevo modřínu je prakticky zcela imunní proti červotočům. Voda jako zkáza každého dřeva je pro modřín spojencem. Ve vodě se stává toto ušlechtilé dřevo ještě trvanlivější. Speciálně na kůlech ze sibiřského modřínu byly vystavěny Benátky i Sankt-Petěrburg.

dawe: nevím, odkud máš tyhle informace, ale mě učili ve škole něco jiného

1) když máte čerstvě pokácené dřevo a víte, že ho nebudete hned využívat, tak ho ponořte do vody (bazénujte), nebo ho často postřikujte vodou.. čistou vodou. Proč? protože dřevokazný hmyz a houby namají rádi příliš velkou vlhkost a do dřeva se "nepustí".

2) záleží na tom, k čemu dřevo využiješ... jestli to bude ven, nebo dovnitř.

nejlepší jsou samozřejmě konvenční syntetické nátěrové hmoty (NH - zkr. budu používat )
v PA časem dojdou a budeme se muset vrátit ke znalostem předků, takže:
-fermež - v podstatě lněný olej, ale trochu upravený.. hořlavý akorát jak zaschne, tak hořlavý není - není to ochrana dřeva proti ohni... je to olej, zvýrazňuje texturu dřeva

-již zmíněné vosky, oleje, ten dehet není špatný nápad, akorát to užiješ akorát na přažce u kolejí a sloupy el. vedení, protože kam to dáš, tam ti to zničí úrodnost a je to karcinogenní...

-napouštění skalicí modrou

-PEG - poly ethylén glykol - moc se to nepoužívá, a ani to není moc dobré.. vznikne "dřevoplast"

-pečení dřeva - ono.. když se dřevo upeče tak při 200°C, (peče se 3 dny) tak se to v něm nějak pomíchá a broučkům ani houbám to už pak nechutná , akorát to je náročné na energie.

-nasolování.. zní to šíleně, ale prý je to dobré.. akorát korodují kovy a nejde to slepit, ani natřít ničím jiným..

-mořidla

jinak syntetické NH se rozdělují podle mnoha hledisek, jedno z nich je filmotvorná složka:
A-asfaltové
B-bezrozpouštědlové ( polyesterové)
C-nitrocelulózové
H-chlorokaučukové
K-silikonové
L-lihové
O-olejové
S-syntetické (alikdové, resolové, epoxidové)
U-polyuretanové
V-vodové

jo.. a pokud chcete dobré dřevo do vody i baz použití povrchové úpravy... zvolte jedli (JD). Kdysi se od nás vozila do Slovinska a tam se z toho za Rakouska-Uherska dělaly lodě

a ještě jedna věc... bazénované dřevo uvolní do vody hemicelulózy, zbaví se tak podřadných látek a takové dřevo se pak dožívá mnohem více než nebazénované, neplavené.. prostě bez namáčení ve vodě

Co se týče fermeže souhlasím se Zanturem. Osobně mě taky napadá volská krev - natíraly se jí staré stropy. Krom toho že se jedná o zajímavý barevný efekt (dřevo zčerná), je i mnohem odolnější vůči vnějším vlivům. Sice nevím proč, ale nejspíš kvůli látkám obsaženým v krvi. Faktem je že takto upravené dřevěné stropy existují dodnes.
Jinak jak již byly zmíněny oleje, fermeže, dehet atd. povrch je ale nutno obnovovat a udržovat. Používat laky je zbytečné - nejde o krásu.
Pokud dub necháme dlouhý čas ve vodě, "zkamení" a jedná se v podstatě o nezničitelný materiál - v řekách se dochovaly dřevěné pilíře ještě z římských mostů. Upozorňuju že rovnice "voda + dřevo = kámen" funguje jen v případě Dubu (!)

to Zantur: nemyslím si že by nebyly pravdivé např. ohledně dehtu jsem našel informace z různých zdrojů a shodovaly se.
(informace jsou samozřejmě z internetu, knih, naučné stezky a dokumentů (z TV) bohužel ne z vlastní zkušenosti...) myslím že se nenatíraly celé trámy, ale jen části které šly do země,
ty se také prý opalovaly tak aby vznikla vrstva uhlí.

Jinak děkuji za informace např. o bazénování dřeva jsem vůbec nevěděl - dříve to asi nebylo třeba, když se dřevo splavilo tak se vlastně rovnou bazénovalo

[quote="dawe"]Používat laky je zbytečné - nejde o krásu.

Ono... lak, to není jenom pro krásu
Když chceš mít pěkné dřevo natři ho lazurou, nebo ho namoř, ale lakem tomu dáš jenom ten tvrdý "plastový" film (email), který odolává proti povětrnostním vlivům (vlhkost, škůdci, ... ), takže laky rozhodně používat... když jsem dělal domů parapety, tak jsem je natřel polyuretanovým lakem. A troufám si tvrdit, že ty parapety (jsou z dubu) mě přežijí.... když se budou dobře udržovat a nepoškodí se ta vrstva polyuretanu...

Takže laky používat, co nejvíce to jde.

No nevím jestli porovnávat mořidlo s lakem je zrovna vhodné. Mořidlem se mění jen barva povrchu (jen tence pod povrchem), nijak ale dřevo nechrání. Lazura se už do materiálu lépe vpije a hlavně už poskytuje mnohem lepší ochranu (změní i barvu, dle potřeby). Taky není lak jako lak. Vodní lak není zrovna moc trvanlivý a ani není zrovna dvakrát kvalitní (jednoduše se s ním ale pracuje). Absolutně nejzajímavější je šelak, ale ten je cenově úplně jinde (jedná se výměšek červce lakového - žije v Thajsku). Já mám radši přírodní materiály, dají se jednoduše obnovovat, popřípadě bez větších potíží zbavit a přetřít něčím jiným. Samozřejmě myšleno k použití v interiéru. Venku je to jedno co použijete (hlavně co vydrží).
ps. syntetický lak si v PA budeme asi jen těžko vyrábět...

ono.. na všem taky závisí, jakým způsobem to naneseš.. jestli to jenom natřeš štětkou, nastříkáš pistolí, necháš to namáčet, ponořovat a nebo jestli použiješ tlakovou impregnaci.. chápu, že po VP bude nejčastější ta štětka, máčení, ponořování a maximálně stříkání pistolí, kdo bude mít elektriku ovšem tlaková impregnace je ta nejlepší, protože pronikne až 5 cm pod povrch dřeva, zatímco normální beztlaké metody max 0,5 cm.. možná i jeden.. když máš řídké dřevo..

možná se ptáte, jaký je rozdíl mezi ponořováním a máčením.. vlastně téměř žádný není.. jenom ponořování je z technologického hlediska do jednoho dne.. myslím, už nevím a máčení víc jak den... je jedno jak se tomu říká, jen lidi by měli znát správné názvy technologických postupů

dawe píše:dehet, vyráběl se i ve středověku... stejně tak terpentýn (je tekutina získávaná destilací pryskyřice ze stromů, zejména z borovic) smíšený se včelím voskem se dlouho používá jako vosk pro ochranu nábytku. V jednom dílu s Rayem Mearsem viděl jak si výrobce tradičních běžek vyrobil terpentýn a tím je natřel aby je ochránil (lazura na dřevo) - nevyužíval žádné speciální vybavení pouze velký kovový sud.

nebo využívat modřín
Tvrdost dřeva z modřínu je srovnatelná s tvrdostí dubu.
Pokud se týká stálosti proti působení atmosférických vlivů, nemá modřín mnoho konkurentů. Díky vysoké pevnosti a specifickému složení své smůly je dřevo modřínu nepřekonatelné v odolnosti vůči hnilobě a v tomto ukazateli překonává dvakrát taková tvrdá dřeva, jako jsou dub a jasan.
Speciální složení smůly způsobuje, že dřevo modřínu je prakticky zcela imunní proti červotočům. Voda jako zkáza každého dřeva je pro modřín spojencem. Ve vodě se stává toto ušlechtilé dřevo ještě trvanlivější. Speciálně na kůlech ze sibiřského modřínu byly vystavěny Benátky i Sankt-Petěrburg.

Pro ochranu a sanaci dřeva používám nejúčinnější technologie – tlakovou chemickou injektáž a postřiky