Forum.Postapo.cz

Da se skryt ohen/kour pred lidmi,aby ji zdalky nevideli?

Oheň do jamky/prohlubně a volit dřevo, které nedává moc kouře. (Teď vůbec netuším jaké, snad mě někdo zachrání... ) Mám pocit, že nejméně kouře dává buk a dub, ale to bych kecal.

Kouř dělá vlhkost a pryskyřice, dle toho bych se řídil, ideální jsou dobře proschlá ne-jehličnatá dřeva.

spatne...k tipum nademnou uvedu varit v noci. Kour neni videt a svetlo se preci jen odstini lip, nez kour ve dne. Dalsi trik je pouzitelny pouze pokud clovek obyva ukryt typu zemljanka a to jeste nejlepe nekde vlese - vyvest kourovod co nejdale od obydli, jeho usti udelat co nejsirsi za dobre zamaskovat. Kour tak bude unikat pomalu a pri ceste z ohniste se zaroven trochu ochladi, takze nebude tak stoupat.

Ehm..?? Oheň v noci že je vidět méně, než kouř ve dne?

zalezi samozrejme na velikosti, ale pokud bych uvazoval maly taborak, nad ktery se da zavesit kotlik, tak bych rozhodne radsi varil v noci v necem jako teepee, nez ve dne.

A mit u sebe termosku na jidlo. pak muze i ve dne jist teple jidlo.

Skryje se kour pokud je taborak pod stromem,ktery ma hustou korunu?

Dobre je sehnat si nejakou plechovku. Velikost plechovky si zvolte podle toho jak velky chcete ohen nahore staci vytvorit rost na jidlo pripadne na panev ci na hrnek dole staci vytvorit po obvodu dyry a vetsi diru pro prikladani. Diky desingu muze ohen dychat a tolik nedoutna a na ohrati staci mensi ohen protoze teplo neunika vsude kolem ale de jen tam kam chceme

Myslíš klasický dřívkový vařič,nebo-li Hobo stove.Také mám vyrobený, jednoduchý z plechovky. Na tom se vaří dobře,velmi jednoduché na výrobu,uvnitř je jen malý ohníček takže nenáročné na palivo, stačí klacíky apod. Tím se celkem pěkně plameny schovají, kouř už pak hodně záleží na tom čím a jak suchým se topí, ale když už je dobře rozhořelý tak kouří minimálně. Je to šikovná věcička.

Co mám vyzkoušené já, tak aby oheň nekouřil, tak co nejsusší dřevo, ale hlavně musí oheň hořet. Pokud oheň zkomírá, tak kouří hodně.
A oheň pod stromem - to fakt ne, leda nějaký ten dřívkáč a na kameni, aby nemohly chytit kořeny stromu. A i kdyby se uvažovala nějaká nouzová situace, tak bych to moc nedělala, dým z ohně by bylo lepší někam odvést, kde fouká. V koruně by se tak akorát zachytil a ležel tam jak kouřová čepice.

určitě bych doporučil vařit přes den. V noci je světlo vidět na hodně daleko. V noci je také větší ticho, takže je všechno víc slyšet. Aby oheň nebyl vidět v noci, tak by musel být hodně malý zakopaný, a někde v malém smrkový, kde je hodně moc větví. A další zabezpečení. Jednoduší je přes den. Zakopan oheň, a rouru na kouř vyvést hodně daleko. Tím se kouř ochladí a nebude tak kouřit. Bylo by také vhodné například do smrkový, kde je opět hodně malých stromků, aby se kouř vytratil. Pozor, ale ať nevyhoří celý les. Samozřejmě, oheň co nejmenší jen usušit a uvařit. žádná velká vatra. Vientanmci za války vařili poblíž močálů, kde bylo hodně smradu, a mlhy, a tam se to ztratilo. Každopádně, radím v PA dělat oheň minimálně, a pokud to není nutné tak vůbec.

No jak to tady vidím, někteří by tak akorát zapálili les.
1) Jak psal Artefix, dýmavost dřeva je daná obsahem pryskyřice a vlhkostí dřeva. Čím vlhčí, tím více tepla musí jít na prvotní odpaření vody a až potom je energie použita na samotné hoření = menší výhřevnost.
2) přístup vzduchu. Hoření je silná oxidace, tudíž potřebuje k dobrému průběhu hodně vzduchu.
3) dřevěné uhlí. Každý z vás už někdy určitě griloval maso, nebo něco jiného na dřevěném uhlí. Všimli jste si, že to dýmá jen, než se to rozhoří a nažhaví? Pak už to nedýmí skoro vůbec. Takže jestli vařit, nebo sušit, tak jedině nad řeřavými uhlíky, nebo dřevěným uhlím. Navíc i maso by se mělo péct nad žárem, ne nad plameny.
4) chlazení kouře. No.. nějak popsané jsem to nikde neviděl, ale řekl bych, že ochlazením se zkondenzují zbytky páry a do vzduchu pak jsou jen okem neviditelné složky kouře.
5) Rozdělávaní ohně ve (smrkoví, hustém porostu, aj) na to zapomeň. Raději si postav pícku z bláta a kamení, ale oheň nikdy nerozdělávej v hustém porostu. Protože např. u takového smrku i když hustě sněží, nebo vydatně prší, tak dole, pod korunou s živým jehličím najdeš vždycky suché větvičky. Vždycky.. a ty hoří skoro jak papír. Takže tudy cesta nevede.
6) podpalovač. Sice to s tématem už moc nesouvisí, ale když už to píšu, tak to tu zmíním. Většina umělých podpalovačů čadí, ať už je to PEPO, tekuté podpalovače, nebo pevný líh, prostě cokoliv. A i přírodní na tom nejsou o moc lépe. Taková březová kůra chytne i když je mokrá, hoří rychle, ale taky čadí a docela i smrdí. Nicméně ti oheň zapálí.

Sečteno a podtrženo, nejhorší je fáze rozhořívání ohně, kdy to dýmí pokaždé. Pak už jen přidávat vysušené dřevo a nebo dřevěné uhlí.

http://www.hudy.cz/varice_camping/61708 ... stove.html 1 člověk, 14 dní...

Podobný mám také, akorát s piezo zapalováním, které odešlo po měsíci provozu. Prý nesmí navlhnout

Dřívkáč v noci. V hlubším dolíku, rokli, strži, skalní převis, kolem balvany. Jeskyně, zříceniny... Prostě někde, kde to málo plamenů z dřívkáče skryjete. Pokud bude dřívkáč z kvalitního materiálu (vydrží vyšší žár), dalo by se na topení použít dřevěné uhlí - minimální množství plamenů.

Oheň bude vždycky vidět. Ten plynový vařič je ideální řešení, ale jasně na druhou stranu špekáčky si na něm člověk neopeče.